Česká republika zůstala i v loňském roce vývozcem elektřiny do zahraničí, podíl exportu se však snižuje. Celkem v roce 2023 exportovala devět terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziročně o pět TWh méně. I přesto bylo Česko loni čtvrtým největším exportérem elektřiny v EU. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno. Podíl exportu bude podle analýzy kvůli útlumu uhlí dál klesat, za několik let se tak ČR může stát dovozcem.

Domácnosti si v příštím roce na regulované části ceny energií připlatí tisíce korun ročně. Regulovaná složka elektřiny pro domácnosti vzroste podle návrhu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) oproti letošnímu roku o 71 procent, což bude znamenat zdražení v průměru asi o 1408 korun za megawatthodinu (MWh) s DPH. Ještě výraznější by mělo být zvýšení pro velké odběratele. Vyplývá to z návrhu úřadu, který zveřejnil na webu.

Elektřina v příštím roce českým odběratelům možná plošně zdraží, nejvýše do deseti procent. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes připustil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Věří, že případné zdražování bude mírné, nevyloučil i možnost setrvání cen, ta je však malá. Důvodem případného růstu cen je zejména převedení části poplatku na obnovitelné zdroje energie zpět na odběratele, které tak odmaže letošní zlevňování dodávek energií.

ERÚ (Energetický regulační úřad) tak jako každý rok zveřejnil cenová rozhodnutí pro elektroenergetiku a plynárenství, kterými každoročně stanovuje výši regulovaných složek energií pro nadcházející rok. U elektřiny regulované platby meziročně klesnou v průměru o 16,7 % a u plynu naopak o 1,7 % vzrostou. Srovnali jsme pro vás konkrétní finanční rozdíly regulované ceny mezi roky.

Evropské trhy s elektřinou zachvátila panika. Zasáhla i pražskou burzu.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela svolává na pátek 9. září mimořádnou evropskou radu pro energetiku. Na schůzce chce prosadit, aby ceny zemního plynu byly odděleny od ceny elektřiny.

Cena termínového kontraktu na elektřinu na burze EEX v Lipsku poprvé překročila 700 eur (přes 17 200 Kč) za megawatthodinu (MWh). Za pondělí si připsala více než 25 procent, přitom teprve před týdnem vystoupila nad 500 eur. K růstu ceny přispívají obavy z omezení dodávek plynu z Ruska. Současná cena je zhruba čtrnáctinásobkem sezonního průměru za posledních pět let.

Německo dočasně sníží daň z přidané hodnoty (DPH) u zemního plynu z běžné 19procentní sazby na sedm procent, aby spotřebitelům ulevilo od vysokých cen energií. V mimořádném prohlášení po jednání vlády to oznámil kancléř Olaf Scholz a zdůraznil, že vláda prověří, zda dodavatelé snížení daně ve vyúčtování zákazníkům plně zohlední.