Panevropský index STOXX Europe 600 si krátce před 10:00 SEČ připisoval asi jedno procento a pohyboval se kolem 441 bodů. Tento týden index odepsal už téměř tři procenta. Krach amerických bank Silicon Valley Bank (SVB) a Signature Bank spolu s problémy Credit Suisse vyvolaly napětí v globálním bankovním sektoru a způsobily pokles akcií, zejména bankovních titulů.

Hlavní index pařížské burzy CAC 40 přidával asi 1,2 procent, zatímco index DAX, klíčový pro německé akcie, vykazoval růst o 1,1 procenta na 14 901 bodů. Hlavní indexy akciových burz v Miláně a v Madridu, kde jsou zastoupeny významné banky, přidávaly 1,3 až 1,5 procenta.

Akcie Credit Suisse část počátečních zisků smazaly a později měly k dobru přes 22 procent. Banka uvedla, že si posílí likviditu využitím možnosti půjčit si od švýcarské centrální banky až 50 miliard švýcarských franků (1,2 bilionu Kč).

Švýcarský finanční regulátor FINMA a tamní centrální banka ve středu oznámily, že centrální banka poskytne bance Credit Suisse likviditu, „bude-li to nutné“. Obě instituce ve společném prohlášení uvedly, že Credit Suisse „splňuje požadavky na kapitál a likviditu kladené na systémově významné banky“. Dodaly, že „neexistují žádné náznaky přímého rizika nákazy pro švýcarské instituce v důsledku současných otřesů na americkém bankovním trhu“.

Švýcarská vláda letos čeká zpomalení růstu ekonomiky na 1,1 procenta

Tempo růstu švýcarské ekonomiky v letošním roce zpomalí na 1,1 procenta z loňských 2,1 procenta. V příštím roce by ale hrubý domácí produkt (HDP) mohl vykázat růst o 1,5 procenta. Vyplývá to z výhledu, který dnes zveřejnil švýcarský Státní sekretariát pro hospodářské záležitosti (SECO). Ratingová agentura Moody’s následně uvedla, že Švýcarsko je schopno zvládnout šoky, jako jsou nynější potíže banky Credit Suisse. Dodala, že proto může ponechat hodnocení úvěrové spolehlivosti Švýcarska na nejvyšším možném stupni Aaa.

Druhá největší švýcarská banka Credit Suisse má dlouhodobé problémy, které vyvrcholily tento týden oznámením, že banka ve svých finančních výkazech a kontrolních postupech za poslední dva roky zjistila závažné nedostatky. Její akcie se ve středu propadly až o 30 procent. Dnes Credit Suisse oznámila, že využije možnosti vypůjčit si od švýcarské centrální banky až 50 miliard švýcarských franků (1,2 bilionu Kč).

„Stabilní výhled ratingu Švýcarska na úrovni Aaa odráží naše očekávání, že velmi silné ekonomické základy, dostatečný fiskální prostor a vysoce efektivní instituce umožní Švýcarsku účinně zvládnout šoky, jako je ten nynější, který ovlivňuje bankovní systémy po celém světě,“ uvedla Moody’s.

Letošní růst švýcarské ekonomiky bude podle dnešní prognózy SECO pod dlouhodobým průměrem, ale mírně vyšší, než čekala vláda v prosinci. Tehdy růst odhadovala na jedno procento. „Situace na energetickém trhu v Evropě se v posledních měsících zklidnila. Inflační tlaky na mezinárodní úrovni však zůstávají vysoké,“ uvedl sekretariát. Dodal ale, že ekonomika by neměla sklouznout do recese.

Mezi roky 2012 a 2019, tedy před pandemií nemoci covid-19, hrubý domácí produkt Švýcarska rostl průměrným tempem 1,8 procenta za rok. Loni podle předběžného odhadu sekretariátu ekonomika vzrostla o 2,1 procenta. Pomohla jí mírná zima, díky které se Evropa vyhnula energetické krizi, a zlepšení problémů v dodavatelském řetězci.

U inflace sekretariát letos počítá s poklesem na 2,4 procenta z 2,8 procenta loni. Na příští rok počítá s dalším poklesem, a to na 1,5 procenta.

Ekonomiku brzdí právě inflace, která snižuje kupní sílu spotřebitelů. Zvyšování úrokových sazeb ve Švýcarsku i v zahraničí pak tlumí poptávku firem i spotřebitelů.

Banka Credit Suisse ve středu uvedla, že letos čeká růst HDP Švýcarska o 0,8 procenta. Na příští rok počítá se zrychlením tempa růstu na 1,4 procenta. Švýcarská centrální banka zveřejní svůj výhled 23. března.

Evropská komise (EK) ve své zimní makroekonomické prognóze odhadla, že ekonomika zemí Evropské unie letos vykáže růst o 0,8 procenta a v příštím roce o 1,6 procenta. Inflace pak letos zpomalí na 6,4 procenta z 9,2 procenta loni a příští rok dosáhne 2,8 procenta, předpověděla EK.