Deset let vlády Merkelové: Ledová královna doplácí na svůj postoj k migrační krizi

MAGAZÍN - Magazín autor: roj

Když Angela Merkelová stanula 22. listopadu 2005 v čele Německa, byla nejen první ženskou kancléřkou, ale zároveň i prvním kancléřem pocházejícím z někdejší komunistické NDR. Svou funkci vykovává už deset let, třetí volební období. Nyní ale poprvé popularita "ledové královny" a nejmocnější ženy světa strmě padá a nejvíc se na tom podílí migrační krize.

Angela Merkelová je nejmocnější ženou světa

Angela Merkelová je nejmocnější ženou světa,zdroj: Profimedia.cz

Desetiletí vlády Angely Merkelové budou mít Němci podle většiny komentátorů spojené s érou hospodářské stability a prosperity. Nyní 61letá vystudovaná fyzička Merkelová navíc představuje nejdůležitější osobu v EU.

V tomto ohledu ale v posledním období čelila a čelí několika krizím, jako je krize eurozóny a Řecka, konflikt na Ukrajině a ruská anexe Krymu, které obnažily nejednotnost v zahraniční politice EU, ale zejména migrační krize, jež postavila členské země EU do složité situace a výrazně srazila popularitu "ledové královny" Merkelové.

V této krizi jsou pro Merkelovou svoboda a demokracie evropskými hodnotami, které jí v mládí byly upírány a jejichž ohrožení se obává. Její výrok, že na lidskou pomoc nelze uplatnit žádné kvóty, to jasně vyjadřuje.

Merkelismus budí respekt

Její letitá strategie spočívala podle komentátorů ve vyčkávání, mlčení a pokud možno udržování statu quo. Týdeník Die Zeit zavedl pro takový přístup termín merkelismus. "Chová se tak dlouho zdrženlivě, sune se vpřed po malých krůčcích - až nakonec může pasivitu prodat jako výhodu," vysvětlil.

Její konsenzuální styl politiky a schopnost nalézt kompromis i ve zdánlivě neřešitelných sporech našel u Němců pozitivní ohlas. "Němci vůči ní cítí respekt, ale ne oddanost," dodal komentátor serveru Politico.eu Matthew Karnitschnig.

Ne každý je samozřejmě z kancléřky nadšen. Asi nejostřejší se do její kritiky pustil v létě 2013 spisovatel Günther Grass, jenž je známý svými sympatiemi ke konkurenčním sociálním demokratům.

Tento nositel Nobelovy ceny za literaturu o Merkelové prohlásil, že se v ní snoubí oportunismus, kterému se naučila v komunistické NDR, se zacházením s mocí, v němž ji prý vyškolil někdejší kancléř Helmut Kohl.

"Kohlovo děvčátko" vstoupilo do politiky hned po pádu Berlínské zdi

Zlom v životě východoněmecké fyzičky Merkelové nastal při hroucení komunismu ve východním Německu. Tehdy pětatřicetiletá dcera východoněmeckého pastora se na podzim 1989 zapojila do činnosti opozičního Demokratického hnutí a v následujícím roce byla zástupkyní mluvčího poslední východoněmecké vlády. Vstoupila do CDU a stala se poslankyní.

Mladé političky z východu si všiml předseda křesťanských demokratů Kohl. V lednu 1991 z ní udělal ministryni pro záležitosti žen a mládeže a o tři roky později jí svěřil resort životního prostředí.

"Kohlovo děvčátko" zároveň stoupalo na stranickém žebříčku. Na podzim 1998 se Merkelová vyšvihla do pozice generální tajemnice strany.

Na jaře 2000 se pak tato podruhé vdaná a bezdětná žena bez právního či ekonomického vzdělání stala předsedkyní konzervativní strany CDU.

Formace se v té době potýkala s aférou kolem tajných kont některých jejích představitelů a volba neokoukané tváře měla symbolizovat "nový začátek".

Porazila Schödera a z křesla kancléřky se už nehnula

V lednu 2002 ještě musela Merkelová přenechat místo volebního lídra Edmundu Stoiberovi. O tři roky později už ale konzervativci svou předsedkyni postavili jako vyzyvatele sociálnědemokratického premiéra Gerharda Schrödera.

Volby skončily patem, Merkelové se ale podařilo dohodnout s SPD na vytvoření velké koalice, do jejíhož čela usedla.

Z úřadu spolkového kancléře ji SPD nedokázala sesadit ani ve volbách v září 2009. Merkelová po nich ukončila vládní spolupráci se sociálními demokraty, které vyměnila za liberály z FDP, s nimiž absolvovala své druhé funkční období.

Třetí volby v čele CDU vyhrála v září 2013 a v prosinci se pak opět ujala otěží velké koalice.

Instinkty z dob NDR trvají: dělá si zásoby na horší časy

Své soukromí si kancléřka přísně střeží. V srpnu 2012, při jedné z mála příležitostí, kdy odhalila něco ze svého soukromí, se přiznala, že miluje film Vzpomínky na Afriku a za svou největší osobní oběť pro stát prý pokládá to, že se vzdala možnosti dojít si sama na nákup.

Už dříve na sebe Merkelová prozradila také to, že u ní dodnes přetrvávají některé instinkty z dob NDR, zejména potřeba hromadit věci do zásoby.

Fotbalová fanynka Merkelová je podruhé vdaná. Se svým prvním manželem, Ulrichem Merkelem, se rozvedla počátkem 80. let. V roce 1998 si vzala profesora chemie Joachima Sauera.

Milníky v životě Angely Merkelové

17. července 1954 - Narodila se v Hamburku jako Angela Dorothea Kasnerová. Většinu mládí strávila ve východoněmeckém Templinu v Braniborsku.

1973-1978 - Studovala fyziky v Lipsku.

1977 - Provdala se za studenta fyziky Ulricha Merkela. Manželství bylo rozvedeno v roce 1982.

1978-1990 - Odborná pracovnice institutu fyzikální chemie při berlínské akademii věd. Opakovaně působila na stážích v bývalé Československé akademii věd a spolupracovala s českými vědci.

1986 - Doktorka přírodních věd.

1989 - Koncem roku vstoupila do Demokratického hnutí (DA), od února 1990 byla jeho tiskovou mluvčí.

1990 - Po březnových volbách se stala zástupkyní mluvčího poslední vlády NDR, kabinetu Lothara de Maiziére.

Srpen 1990 - Vstoupila do Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Prosinec 1990 - Zvolena poslankyní Spolkového sněmu za CDU.

Leden 1991 - listopad 1994 - Spolková ministryně pro záležitosti žen a mládeže.

Prosinec 1991 - listopad 1998 - Místopředsedkyně CDU.

Květen 1993 - květen 2000 - Předsedkyně zemské organizace CDU v Meklenbursku-Předním Pomořansku.

Listopad 1994 - říjen 1998 - Spolková ministryně životního prostředí.

Listopad 1998 - duben 2000 - Generální tajemnice CDU.

Prosinec 1998 - Podruhé se vdala, jejím manželem se stal profesor chemie Joachim Sauer.

10. dubna 2000 - Zvolena předsedkyní CDU.

Září 2002 - listopad 2005 - Řídila poslaneckou frakci CDU/CSU ve Spolkovém sněmu.

30. května 2005 - Nominována jako kandidátka CDU/CSU na kancléřský post pro předčasné parlamentní volby.

18. září 2005 - Dovedla CDU/CSU k těsnému vítězství ve volbách do Spolkového sněmu.

22. listopadu 2005 - Parlament Merkelovou zvolil kancléřkou. Stala se první ženou a zároveň prvním politikem z bývalé NDR, který tuto funkci obsadil. Následující čtyři roky stála v čele vlády tvořené CDU/CSU a sociálními demokraty.

27. září 2009 - Pod jejím vedením vyhrála CDU/CSU parlamentní volby, přestože konzervativní blok zaznamenal nejhorší výsledek od roku 1949.

28. října 2009 - Německý parlament zvolil Merkelovou kancléřkou na druhé funkční období. Za koaliční partnery si její strana vybrala liberální FDP.

22. září 2013 - CDU/CSU pod jejím vedením vyhrála volby potřetí v řadě.

17. prosince 2013 - Parlament zvolil Merkelovou kancléřkou na třetí funkční období. Moci se ujala vláda velké koalice CDU/CSU a SPD.

12. února 2015 - Pomohla dojednat mírovou dohodu z Minsku, která měla zastavit válku na východní Ukrajině.

27. května 2015 - Merkelová zůstala již pátý rok v řadě nejmocnější ženou světa podle časopisu Forbes.

Září-říjen 2015 - Čelila kritice za otevření hranic během evropské migrační, po CSU se ke kritice připojila i SPD.

Tagy: Německo zahraničí německá kancléřka německá politika

Zdroje: ČTK