Dnes je středa 17. srpna 2022., Svátek má Petra
Počasí dnes 32°C Skoro jasno

Cyrilometodějské slavnosti završila na Velehradě slavnostní mše

Cyrilometodějské slavnosti završila na Velehradě slavnostní mše
Kardinál Michael Czerny - ilustrační snímek | zdroj: Profimedia

Válečný konflikt na Ukrajině i pomoc České republiky uprchlíkům připomněl dnes v kázání na Velehradě kardinál Michael Czerny, podle kterého je tato „zločinná válka“ vedena proti svobodné Ukrajině i celému civilizovanému světu. Czerny byl hlavním kazatelem slavnostní mše, kterou dopoledne vyvrcholily tradiční cyrilometodějské slavnosti na Velehradě na Uherskohradišťsku.

Bohoslužbě přihlíželo za deštivého počasí několik tisíc lidí v pláštěnkách či s deštníky nad hlavou. Czerny kázání přednesl v češtině, jelikož má české kořeny. Narodil se v roce 1946 v Brně a jeho rodina o dva roky později emigrovala do Kanady.

Cyrilometodějské slavnosti ve Velehradě na Uherskohradišťsku jsou jednou z největších církevních událostí v zemi, do Velehradu každoročně dorazí tisíce poutníků. Dny lidí dobré vůle se tam konají 23. rokem.

Kardinál ve svém kázání Rusko výslovně nezmínil. Odkázal na „sovětské impérium nesvobody, lži a násilí“, které bylo v 20. století vybudováno ve slovanském světě, v němž kdysi působili věrozvěsti Cyril a Metoděj. Sovětské impérium přirovnal k babylonské věži. „Snaha zvrátit běh dějin a obnovit staré impérium vede dnes k zločinné válce vedené nejen proti svobodné Ukrajině, nýbrž proti celému civilizovanému světu. Dějiny nás však učí, že všechny babylonské věže pýchy, lži a násilí, všechny uzavřené společnosti, jsou odsouzeny k pádu,“ uvedl.

Církev má být v nynějším zraněném světě podle kardinála jakousi polní nemocnicí a učitelkou vnitřního pokoje. Proto musí být otevřenou společností, otevřenou vůči bohu a jeho plánu s lidstvem. Důležitým projevem této otevřenosti je podle kardinála vstřícnost vůči migrantům, tedy vůči lidem, které válka nebo bída nutí opouštět jejich domovy. „Vstřícnost vůči cizincům a přistěhovalcům je jedním z božích příkazů, prostupujících Písmo svaté Starého i Nového zákona,“ řekl kardinál.

Česká republika podle něj patří k zemím, které nyní prokázaly a stále prokazují velkorysou vstřícnost vůči obětem války na Ukrajině. „O České republice se říká, že patří k nejvíce ateistickým zemím Evropy. Avšak právě ochota ujmout se lidí v nouzi svědčí o tom, že Kristus a jeho láska jsou v této společnosti přítomni. A to i v srdcích lidí, kteří se k církvi nehlásí,“ podotkl.

Ochota přijmout a integrovat přistěhovalce bude ale podle kardinála vystavena útokům. Připomněl slova papeže Františka, který hovořil o nebezpečí populismu a nacionalismu i národního sobectví. Pokud lidé a národy zapomínají „na společného Otce všech lidí“, tak jejich třídní skupinové a národní zájmy je podle papeže nevyhnutelně uvádějí do vzájemného rozporu.

Kardinál v kázání hovořil také o odkazu svatých Cyrila a Metoděje, kteří podle něj pochopili, že základním předpokladem plodnosti jejich misie je učinit Písmo a liturgii srozumitelné lidem, ke kterým byli posláni. „Toto je trvalý úkol církve - hledat takové způsoby vyjádření víry, které jsou srozumitelné lidem v dané době,“ uvedl.

Mise Cyrila a Metoděje položila v druhé polovině 9. století na Moravě základy vzniku českého státu. Přeložili biblické a liturgické texty a upravili pro slovanskou řeč písmo, vytvořili světský a církevní zákoník a dali mnoho podnětů pro zpěv, ikonografii a kazatelskou činnost i pro politiku, diplomacii a hospodářství. Cyril zemřel v roce 869 v Římě, Metoděj, který pokřtil českého knížete Bořivoje, zemřel roku 885 a byl pohřben v některém z velkomoravských kostelů. Bratři ze Soluně, které povolal velkomoravský kníže Rostislav, přišli na Velkou Moravu na jaře roku 863. Jejich památka se původně připomínala v březnu, v roce 1863 byla pro české země a Slovensko Piem IX. stanovena slavnost na 5. července.

Na radnicích dnes vlají moravské vlajky jako připomínka věrozvěstů

Kromě české vlajky dnes na stovkách radnic i dalších veřejných budov na Moravě vlaje také prapor s orlicí. Vyvěšování moravské vlajky je novodobou tradicí spojenou se svátkem slovanských věrozvěstů, svatých Cyrila a Metoděje. Zároveň vlajky připomínají historii Moravy, dříve samosprávné země. Letos uplynulo 1200 let od první písemné zmínky o Moravanech ve franských análech.

Vlajku dnes vyvěsilo zhruba 1600 radnic, informovala za pořádající Moravskou národní obec její místopředsedkyně Lenka Holaňová. Na seznamu je například někdejší zemské hlavní město Brno, stejně jako třeba Olomouc, Prostějov, Přerov, Třebíč nebo Vyškov. Moravský erb se šachovanou orlicí se už v pondělí objevil také na štítu jezdecké sochy Jošta Lucemburského v centru Brna. Iniciativu přivítali v Moravském Krumlově, kde vlajku vyvěšují každoročně.

Kromě vyvěšování vlajek usiluje Moravská národní obec také o to, aby se 5. července památky na Moravě otevíraly zdarma nebo za zvýhodněných podmínek. Cílem je probudit zájem lidí o historii Moravy a míst, kde žijí.

Zdroje: