Colloredo-Mansfeldová se nevzdává, v kauze Opočno ji podpořil Štrasburk

AKTUALIZOVÁNO (aktualizováno: 11. 1. 2018 16:20) - Aktuality autor: šar

Evropský soud pro lidská práva podpořil snahu Kristiny Colloredo-Mansfeldové o obnovení řízení u českých soudů ohledně vydání mobiliáře zámku Opočno. Konkrétně jde o to, že české soudy neuvedly mezi důkazy rozhodnutí československého ministerstva zemědělství z roku 1947 o zestátnění Opočna. Vyplývá to z písemného rozsudku který ve čtvrtek soud zveřejnil na svých internetových stránkách.

Kristina Colloredo Mansfeldová

Kristina Colloredo Mansfeldová,zdroj: Martin Veselý / MAFRA / Profimedia

Podle právního zástupce Jakuba Fröhlicha jeho klientka verdikt vítá. "Ví, že ta cesta není u konce, ale z rozhodnutí má radost," komentoval verdikt Fröhlich. Stěžovatelka podle něj podá návrh na obnovu řízení. Pokud by ho Ústavní soud obnovil, znovu by posuzoval ústavní stížnost Colloredo-Mansfeldové, ale již v optice nového rozhodnutí.

"Soud konstatuje, že tato stížnost není zjevně nepodložená" a musí být prohlášena za přípustnou, uvádí verdikt.

České soudy odmítly požadavky stěžovatelky na vydání mobiliáře renesančního zámku Opočno na Rychnovsku. Colloredo-Mansfeldová se domáhá obnovy řízení s poukazem na to, že se jí nedostalo spravedlivého soudu. Naposledy Ústavní soud v listopadu odmítl návrh Colloredo-Mansfeldové na obnovu řízení o dvou starších neúspěšných stížnostech.

Štrasburský soud připomněl, že Colloredo-Mansfeldová si stěžovala na porušení práva na spravedlivý proces u českých soudů na základě článku 6 Evropské úmluvy o lidských právech. Mezi důkazy totiž nebylo uvedeno rozhodnutí československého ministerstva zemědělství z roku 1947, o něž domácí soudy opíraly své rozsudky. K této skutečnosti se nemohla vyjádřit a jak Nejvyšší soud ČR, tak Ústavní soud ČR nepodnikly odpovídající opatření k nápravě tohoto nedostatku, stěžovala si Colloredo-Mansfeldová.

"Na základě vyhovujícího rozsudku Evropského soudu pro lidská práva má stěžovatelka možnost požádat u Ústavního soudu o obnovu řízení. V říjnu roku 2017 se Ústavní soud zabýval takovýmto návrhem stěžovatelky, ale odmítnul ho, protože v té době se ještě štrasburský soud k její věci nevyjádřil. Pakliže si nyní podá nový návrh, bude muset plénum Ústavního soudu tuto věc nově posoudit," řekla mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.

Ministerstvo zemědělství 30. dubna 1947 prohlásil zámek Opočno včetně jeho mobiliáře za státní majetek.

Colloredo-Mansfeldová se obnovení řízení domáhala také u českého ústavního soudu, který to ale odmítl, stejně jako v případě jejího bratrance Jeroma Colloredo-Mannsfelda. Potomci šlechtického rodu se proto obrátili na štrasburský soud.

Colloredo-Mansfeldová se považuje za dědičku mobiliáře opočenského zámku. Mobiliář v roce 1942 zkonfiskovalo nejdříve gestapo a hned po válce znovu československý stát. Zemský národní výbor v lednu 1947 vyvlastnění zrušil na základě zjištění, že předek nynější stěžovatelky byl loajálním československým občanem. Následný osud majetku byl předmětem soudních sporů po roce 2000.

Kastelán Opočna Josef Jirák ve čtvrtek připomněl, že všechny rozhodnutí českých soudů zněla "nevydávat".

"Domnívám se, že rozhodnutí našich soudů byla správná a korektní. My jako instituce budeme rozhodnutí soudů ctít a vyčkáme, co se bude dít dál," řekl Jirák. Mobiliář by podle něj neměl být vydán i proto, že nárok možných restituentů mohl být přerušen při předválečných dědických řízeních a převodech majetku v rodu Mannsfeldů. Jiným případem je podle Jiráka sbírka 68 obrazů, která se při dřívějších dědictvích řešila samostatně a vydána byla. Loni zámek Opočno navštívilo 54 600 lidí, o 2200 méně než v roce 2016.

Bratranec Colloredo-Mansfeldové Jerome u štrasburského soudu získal zastání už předloni. Soud konstatoval, že české soudy porušily právo Colloredo-Mannsfelda na spravedlivé soudní řízení a nedaly mu možnost reagovat na zásadní důkaz, na kterém založily svá negativní rozhodnutí. Štrasburský soud v tom spatřoval rozpor s Evropskou úmluvou o lidských právech.

Na základě rozsudku bude Colloredo-Mannsfeld podávat proti rozhodnutí českého ústavního soudu návrh na obnovu řízení tak, aby jeho nárok na vydání mobiliáře zámku Opočno mohly české soudy znovu řádně projednat.

České soudy restituentům nejdříve pravomocně vydaly do spoluvlastnictví 68 obrazů. Následně však nárok na vydání zbylého mobiliáře zámku Opočno ve dvou samostatných řízeních zamítly. Jde o kolekci s tisíci položkami, mezi které patří například slavnostní kočár, 38 obrazů, dvě desítky svítidel či 223 věcí ze sbírky zbraní, lovecké trofeje nebo jídelní servisy. Památkáři hodnotu celé sbírky v minulosti odhadli na více než miliardu korun.

Vizitka zámku v Opočně a výběr informací o restitučních sporech, které s ním souvisejí:

  • Renesanční arkádový zámek, který leží zhruba 30 kilometrů východně od Hradce Králové, patří k nejvyhledávanějším památkám Královéhradeckého kraje. K vlastnímu zámku, který od roku 1995 patří mezi národní kulturní památky, přiléhá také členitý přírodně krajinářský park. Z interiérů zámku vyniká rytířský sál vybavený hodnotnou zbrojí, výzdobou poutá také zámecká kaple a reprezentační salon. Opočno má také unikátní obrazárnu s díly benátské a neapolské školy.
  • Na místě středověkého hradu jej vybudovali Trčkové z Lípy. Posledním rodovým vlastníkem byl Adam Erdman Trčka, který byl v roce 1634 zavražděn spolu s Albrechtem z Valdštejna. Poté byly trčkovské majetky zkonfiskovány a Opočno získal důstojník císařské armády Rudolf Colloredo. Colloredové na přelomu 17. a 18. století přestavěli zámek v barokním slohu podle návrhu italského stavitele Giovanniho Battisty Alliprandiho.
  • V roce 1942 zámek Colloredo-Mansfeldům zkonfiskovali nacisté, po roce 1945 připadl na základě dekretu prezidenta Beneše státu. Mansfeldové se po válce o majetek začali soudit, po únoru 1948 ale emigrovali do Rakouska a spory utichly. Až po pádu komunistického režimu se o navrácení majetku přihlásila Kristina Colloredo-Mansfeldová, dcera posledního majitele, která v roce 1991 požádala o vydání zámku.
  • Jako první rozhodoval o žalobě Colloredo-Mansfeldové okresní soud v Rychnově nad Kněžnou, který v září 1995 její nároky neuznal. Podobně rozhodovaly v následujících letech i další soudy různých stupňů. Až v červnu 2002 rychnovský okresní soud nařídil vydání zámku, pozemků a budov dědičce. Argumentoval přitom tím, že Kristinin otec Josef během druhé světové války nepozbyl československé státní občanství a poválečná konfiskace zámku nebyla podle soudu zákonná.
  • Vydání později potvrdily Krajský soud v Hradci Králové a státní památkáři, spravující zámek, neuspěli ani s dovoláním k Nejvyššímu soudu. Až v lednu 2005 Ústavní soud zrušil verdikty okresního a krajského soudu a vrátil celou věc okresnímu soudu v Rychnově. Ústavní soud při zrušení rozsudků potvrdil restituční hranici 25. února 1948. Dříve zabavený majetek lze podle ÚS vydávat jen v případech rasové genocidy či holokaustu, o které v případě Opočna nešlo.
  • V září 2005 tak rychnovský okresní soud rozhodl, že zámek v Opočně by měl patřit Národnímu památkovému ústavu. Tento verdikt potvrdily i odvolací soudy. V dubnu 2007 pak převzal zámek po zhruba čtyřech letech zpátky stát zastoupený Národním památkovým ústavem. Kristina Colloredo-Mansfeldová se ale nevzdala a o vydání zámku se snažila i v dalších letech u soudů všech stupňů včetně Ústavního.
  • Ústavní soudci nejprve v dubnu 2012 potvrdili, že zámek a další majetek zůstane státu, od dva roky později ale vyhověli její žádosti o obnovu procesu, kterou předtím soudy nižších stupňů odmítly. Colloredo-Mansfeldové se snažila dokázat, že její babička byla židovského původu a konfiskace majetku nacisty v roce 1942 tak měla nejen politické, ale také rasové pozadí. Obnovené řízení ale ponechalo zámek státu, verdikt naposledy potvrdil loni v únoru Nejvyšší soud.
  • Vedle budovy zámku usiluje Colloredo-Mansfeldová a její bratranec Jerome o vydání mobiliáře, tedy několika stovek předmětů, například zbraní, obrazů, lustrů nebo vzácného kočáru. České soudy jim nejdříve pravomocně vydaly do spoluvlastnictví 68 obrazů. Následně však nárok na vydání zbylého mobiliáře zámku Opočno ve dvou samostatných řízeních zamítly. Vrácení odmítl i Ústavní soud. Předloni ale Jerome našel se svým návrhem na obnovu řízení zastání u Evropského soudu pro lidská práva.
  • Loni na podzim ale ÚS návrh Kristiny Colloredo-Mansfeldové na obnovu řízení o dvou starších neúspěšných stížnostech, týkajících se mobiliáře zámku, odmítl. U Ústavního soudu podle dostupných údajů ještě čekají na rozhodnutí dva návrhy jejího bratrance Jeroma, který se taktéž domáhá obnovy řízení.
  • Evropský soud pro lidská práva dnes zveřejnil rozsudek, kterým podpořil snahu Kristiny Colloredo-Mansfeldové o obnovení řízení u českých soudů ohledně vydání mobiliáře zámku Opočno. 

Tagy: restituce Česko zahraničí domácí Štrasburk Panovníci a šlechta justice a soudy památky a architektura Opočno Evropský soud pro lidská práva (ECHR)

Zdroje: ČTK