Úrokové sazby se nemění, další krok je nejistý

Rada ČNB se na svém posledním jednání jednomyslně shodla, že základní úroková sazba zůstane na úrovni 3,5 procenta. Potvrzuje to zveřejněný zápis. Právě tato sazba hýbe množstvím peněz v ekonomice a zároveň určuje tempo inflace.

Další vývoj je zatím v mlze. Bankéři připouštějí, že pohyb může přijít oběma směry. Guvernér ČNB Aleš Michl po zasedání upozornil: „pokračující inflační tlaky z domácí ekonomiky v současnosti neumožňují další snížení úrokových sazeb“.

Podle ekonoma Komerční banky Jaromíra Gece „poslední komunikace ČNB naznačuje, že by se úrokové sazby mohly na současné úrovni v nejbližších měsících udržet“.

Inflace v normě, ale půda je vratká

V srpnu se meziroční růst cen zastavil na 2,5 procentech. To je hodnota, kterou ČNB považuje za ideální. Jenže klid může být jen zdánlivý. Radní Karina Kubelková upozorňuje, že situace je křehká. Její kolega Jakub Seidler dodává, že s výjimkou května byla jádrová inflace meziměsíčně po celý rok nad průměrem z let 2010 až 2020.

Největším tlakem zůstávají rostoucí mzdy. V prvním pololetí vzrostly o více než sedm procent, což je podle radní Evy Zamrazilové „výrazně nad hodnotou odpovídající inflaci u dvouprocentního cíle“.

Skryté hrozby: dluhy, byty a emisní povolenky

Bankéři upozorňují, že růst inflace může podpořit i vysoký deficit vládních institucí, rostoucí ceny nemovitostí nebo budoucí dopady emisních povolenek.

Na druhé straně ale hraje v náš prospěch silnější koruna. Po zveřejnění zápisu ČNB vůči euru mírně posílila na 24,24 korun za euro. Ještě den předtím uzavírala na hodnotě 24,28.

Co z toho plyne?

Zpráva z ČNB je dvojsečná. Na jedné straně se můžeme těšit z odolné ekonomiky a zlepšující se nálady podniků. Na straně druhé nás čekají rizika, která mohou znovu roztočit spirálu drahoty. Inflace, která se zdála zkrocená, může kdykoli vyskočit zpět. A i když centrální banka drží sazby na 3,5 procentech, do budoucna zůstává otázkou: vydrží klid, nebo se ceny opět utrhnou ze řetězu?