Vědci nevěřili vlastním očím: Našli naprostý hvězdný unikát, který mysleli, že nemůže existovat
9. 4. 2026 – 10:39 | Magazín | Jiří Rilke
Vědci našli důležitý střípek k pochopení dějů, které probíhaly, když byl vesmír ještě mladý.
Astronomové hlásí významný objev, kterým se pochlubili v prestižním časopise Nature Astronomy. 80 000 světelných let od nás našli tak čistou hvězdu, jakou jsme ještě nikdy neviděli.
Aby bylo snadnější pochopit, o čem je řeč: Podle dosavadních teorií byl vesmír krátce po Velkém třesku plný husté "polévky" z částic. Z nich se postupně formoval první plyn: Vodík. Obrovská vodíková oblaka houstnula a mohutněla do takových rozměrů, že se nakonec zhroutila sama do sebe vlastní gravitací a obrovské tlaky v centru těchto plynných obrů vedly k zážehu prvních hvězd.
Tato první generace hvězd byla složena výhradně z vodíku a hélia. Hvězdy přitom byly tak obrovské, že rychle vyhořely a vybuchly. Než se tak ale stalo, stihly svou činností a fúzemi vytvořit další těžší prvky a vyvrhnout je do vesmíru. Tyto těžší prvky se pak staly součástí dalších hvězd a opravdu kompletně čisté hvězdy, ve kterých existoval jen vodík a hélium, už znovu nikdy nevznikly.
Úplně první hvězdy ve vesmíru zemřely rychle a je prakticky nemožné, že by se nějaká dochovala dodnes. Teoretická šance se však nabízela, pokud přišla řeč na hvězdy druhé generace, tedy takové, které vznikly přímo z materiálů úplně prvních hvězd. Stále by byly velmi čisté, jen s minimem kovů a těžkých prvků, a byly by nesmírně prastaré.
A jednu takovou právě našla výzkumná skupina studentů astrofyziky pod vedením profesora Alexandera Ji z Chicagské univerzity.
„Všechny těžší prvky ve vesmíru, kterým astronomové říkají kovy, vznikly během procesů uvnitř hvězd – od fúzních reakcí přes výbuchy supernov až po srážky extrémně hustých vesmírných těles,“ vysvětluje Alexander Ji. „Když tedy studenti objevili hvězdu s nepatrným obsahem kovů, bylo hned jasné, že narazili na něco naprosto výjimečného.“
80 000 světelných let vzdálená hvězda s krkolomným označením SDSS J0715-7334 je, jak naznačuje profesor, opravdu unikát: Ve srovnání s naším Sluncem obsahuje méně než 0,005 % kovů a těžkých prvků. Vědci se domnívají, že vznikla jen pár miliard let po Velkém třesku z plynu, který pocházel z hvězdy první generace.
Jako časová kapsle nám teď nabízí přímý pohled do mladého vesmíru: „Tyto nedotčené hvězdy jsou okny do časů samotného úsvitu hvězd a galaxií ve vesmíru,“ shrnuje Alexander Ji v tiskovém prohlášení.
Vědcům se tak nabízí jedinečná možnost doplnit další díly do skládanky vedoucí k pochopení, jak se mohl kosmos postupem času proměnit z temné prázdnoty do dnešní podoby plné zářících galaxií. Jen se nenechte zmást úvodním obrázkem: Tak si totiž „čistou hvězdu“ představuje s ponechanou uměleckou volností umělá inteligence. SDSS J0715-7334 je ale ve skutečnosti vzhledem ke svému stáří už dávno rudým obrem.
