Ruku na srdce: neštve vás, že musíte platíte koncesionářské poplatky, i když třeba na veřejnoprávní televizi nekoukáte a veřejnoprávní rozhlas neposloucháte? Anebo koukáte a posloucháte, ale máte dojem, že to za ty peníze nestojí nebo že byste měli mít právo dostávat tyto služby zadarmo?

I když stanovy Eurovize zakazují politizaci vystoupení a organizátoři tuto písňovou soutěž tvrdošíjně označují za nepolitickou, nejpozději po loňském ročníku tomu už nikdo nevěří. Jde vlastně o jedno velké politikum od samého počátku – v pozitivním i negativním slova smyslu. Na oblibě to ale Eurovizi neubírá – především na Západě, ale i v řadě postsocialistických zemí. Jen u nás se toto písničkové klání nějak ne a ne prosadit. Snad to může být dosavadními neúspěchy našich interpretů, snad obecnou nedůvěrou vůči podobným festivalům, kterou u nás minulý režim zasel Sokolovem nebo Bratislavskou lyrou a podtrhl přenosy ze San Rema, potažmo z poněkud pozapomenutých polských Sopot. Sobotní finále 62. ročníku Eurovision Song Contest hostí Kyjev.