Velká Británie

Nový britský král Karel III. v pátek vystoupí s projevem k národu, uvedl jeho mluvčí. Princ Charles se stal králem dnes poté, co jeho matka Alžběta II. zemřela ve věku 96 let v rodinném kruhu ve své letní rezidenci Balmoral ve Skotsku. V Británii je nyní státní smutek, který potrvá do královnina pohřbu.

Ve věku 96 let dnes zemřela britská královna Alžběta II., oznámil Buckinghamský palác. Na sídle britských panovníků v Londýně byla spuštěna vlajka. Alžběta II. byla nejdéle vládnoucí panovnicí v britských dějinách. Novým britským králem se stal nejstarší syn Alžběty II. princ Charles.

Nová britská premiérka Liz Trussová ve svém prvním projevu v roli ministerské předsedkyně slíbila, že podpoří hospodářský růst snížením daní a ještě tento týden přijme opatření proti růstu cen energií. V dnešním vystoupení před tradičním londýnským sídlem britských premiérů v Downing Street se také zavázala, že začne řešit krizi přetíženého veřejného zdravotnictví.

Západ nectí slib, že usnadní přístup ruských potravinářských výrobků na světové trhy, prohlásil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Na tiskové konferenci v Moskvě rovněž kritizoval nastupující britskou premiérku Liz Trussovou, která podle něj není ochotna ke kompromisům.

K podpoře nastupující premiérky Liz Trussové vyzval dnes ráno odcházející šéf britské vlády Boris Johnson, když se loučil s premiérským sídlem v londýnské Downing street. Před cestou ke královně Alžbětě II. do Skotska Johnson vyzdvihl ekonomické, politické i diplomatické úspěchy své vlády.

Novou premiérkou Velké Británie se stane 47letá Liz Trussová, která byla zvolena šéfkou Konzervativní strany. Svůj hlas jí odevzdalo 81 326 konzervativců, její oponent Rishi Sunak získal 60 399 hlasů. Královna Alžběta II. novou šéfku vlády jmenuje do funkce v úterý na skotském zámku Balmoral.

Stejně jako spousta jiných měst byl i Londýn často sužován požáry. Ohnivé peklo v září 1666 však nemělo obdobu a navždy změnilo tvář metropole.

Mniši ve středověké Anglii trpěli střevními parazity téměř dvakrát více než lidé z chudších vrstev. Kláštery přitom měly lepší hygienické vybavení než ostatní objekty. Podle autorů studie z oddělení archeologie Cambridgeské univerzity to může souviset se samozásobováním klášterů plodinami hnojenými lidskými výkaly.