věda a technika

Před měsícem přistáli na odvrácené straně Měsíce, nyní plánují čínští kosmičtí architekti dosažení dalšího milníku - Čína chce být první stát světa, který ve vesmíru postaví fotovoltaickou solární elektrárnu. Stát se tak má možná již v roce 2025, alespoň tedy v pokusném režimu. Existuje však celá řada důvodů, proč lze i o vzdálenějším naplnění takové vize pochybovat.

V debatách kolem automatizace práce a příchodu inteligentních stojů se občas objevuje argument, že mašiny žádný odpočinek nepotřebují. Mohou přece pracovat bez ustání 24 hodin denně, 7 dní v týdnu! Jak ale připomíná nová studie, i umělým neuronovým sítím "spánek" prospívá k daleko vyšší efektivitě. Zdá se, že období klidu by mohlo být pro vyšší inteligenci jakousi nezbytností.

Před pěti lety byla miláčkem médií – nyní však vyhlásila bankrot. Řeč je o společnosti Mars One, která od roku 2012 (více se proslavila o dva roky později) slibovala nabídnout vybraným lidem jednosměrnou letenku na Mars. Ačkoliv takový konec prakticky všichni odborníci považovali za nevyhnutelný nejpozději v roce 2015, událost opět připomíná, že i Elon Musk má podobnou vizi. "Shodou náhod" ji opět připomněl den po oznámení konce Mars One.

Záchod za 160 tisíc, který nám předehřeje prkýnko a při potřebě přečte zprávy? Drahá, ale prakticky neškodná "vychytávka". To stále oblíbenější chytré spotřebiče můžou být mnohem nebezpečnějšími hračkami. Třeba taková lednička, kterou lze pomocí aplikace kontrolovat na dálku při nákupu v obchodě. Výborný pomocník, ale...

Čínská sonda Čchang-e 4 dnes úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. Stalo se to poprvé v historii letů do vesmíru. Čínská televize oznámila, že aparát pojmenovaný podle měsíční bohyně z čínské mytologie se dotkl povrchu Měsíce v 10:26 pekingského času (03:26 SEČ). Sonda Čchang-e 4 s robotickým vozítkem dosedla v Aitkenově pánvi u lunárního jižního pólu. Zařízení již vyslalo první fotografie povrchu, které zveřejnila čínská státní média.

Skutečná univerzální umělá inteligence nevznikne přes noc jako velké překvapení, bude si potřebovat projít stejným vývojem jako živé bytosti. A nepůjde to ani bez spolupráce týmů napříč celým světem, minimálně na bázi sdílení pokroků na konferencích, připomíná poslední díl mikroseriálu o AI.

Oboru umělé inteligence se konečně začíná dostávat pozornosti i v komerční sféře a investice do vývoje rostou. Průmysl i běžné součásti našeho života se totiž v dohledné době bez sofistikovaných zařízení na bázi umělé inteligence neobejdou, upozorňuje třetí díl mikroseriálu o umělé inteligenci. 

Po prvních dekádách rozvoje AI selhaly představy o možnosti celistvého návrhu obecně inteligentních systémů, jak jste si mohli přečíst v prvním dílu mikroseriálu o umělé inteligenci. Poté se zhruba od začátku 80. let minulého století mnozí vědci znovu obrátili ke zcela odlišnému modelu: Začali se s pokorou a detailně učit z živé přírody a z toho, jak fungují mozky člověka a zvířat. Tedy poznávat to, jak se zformovaly kognitivní systémy a schopnosti živých tvorů.