V debatách kolem automatizace práce a příchodu inteligentních stojů se občas objevuje argument, že mašiny žádný odpočinek nepotřebují. Mohou přece pracovat bez ustání 24 hodin denně, 7 dní v týdnu! Jak ale připomíná nová studie, i umělým neuronovým sítím "spánek" prospívá k daleko vyšší efektivitě. Zdá se, že období klidu by mohlo být pro vyšší inteligenci jakousi nezbytností.

Před pěti lety byla miláčkem médií – nyní však vyhlásila bankrot. Řeč je o společnosti Mars One, která od roku 2012 (více se proslavila o dva roky později) slibovala nabídnout vybraným lidem jednosměrnou letenku na Mars. Ačkoliv takový konec prakticky všichni odborníci považovali za nevyhnutelný nejpozději v roce 2015, událost opět připomíná, že i Elon Musk má podobnou vizi. "Shodou náhod" ji opět připomněl den po oznámení konce Mars One.

Skutečná univerzální umělá inteligence nevznikne přes noc jako velké překvapení, bude si potřebovat projít stejným vývojem jako živé bytosti. A nepůjde to ani bez spolupráce týmů napříč celým světem, minimálně na bázi sdílení pokroků na konferencích, připomíná poslední díl mikroseriálu o AI.

Oboru umělé inteligence se konečně začíná dostávat pozornosti i v komerční sféře a investice do vývoje rostou. Průmysl i běžné součásti našeho života se totiž v dohledné době bez sofistikovaných zařízení na bázi umělé inteligence neobejdou, upozorňuje třetí díl mikroseriálu o umělé inteligenci. 

Po prvních dekádách rozvoje AI selhaly představy o možnosti celistvého návrhu obecně inteligentních systémů, jak jste si mohli přečíst v prvním dílu mikroseriálu o umělé inteligenci. Poté se zhruba od začátku 80. let minulého století mnozí vědci znovu obrátili ke zcela odlišnému modelu: Začali se s pokorou a detailně učit z živé přírody a z toho, jak fungují mozky člověka a zvířat. Tedy poznávat to, jak se zformovaly kognitivní systémy a schopnosti živých tvorů. 

Máme se umělé inteligence bát, připraví nás o místa, nebo nás dokonce zotročí? Umělou inteligencí je ve své podstatě i kalkulačka či textový editor. O sestrojení něčeho, co lze skutečně s hrdostí nazývat "umělá inteligence" a mělo by se skutečně schopnostmi a "uvažováním" přiblížit člověku, se odborníci snaží již více než 60 let.

Má 182 centimetrů a váží těsně přes metrák - japonský android HRP-5P slibuje jednou ulevit dělníkům, kteří musejí přenášet či montovat těžký náklad v rizikovém prostředí. Neslyšíme však něco podobného již po několikáté? Není hon za automatizací jenom dalším populárním "strašením" koncem současného světa? HRP-5P připomíná, proč je automatizace tak pomalá, jako i neodvratná.

K obloze se v pondělí ve 12:31 vznesl raketový nosič Sojuz-FG s tříčlennou posádkou mise Sojuz MS-11. Jedná se o první pilotovaný let od říjnové nehody jiné rakety Sojuz, při níž musela dvoučlenná posádka mise MS-10 překonat krušné okamžiky nouzového oddělení od nosiče a přistání. Zdá se tak, že se podařilo zažehnat potenciální krizi se zásobováním Mezinárodní kosmické stanice, která v případě delšího setrvání ruských raket na Zemi hrozila.