válečné zločiny

Když uvěříte propagandě a smyšleným zprávám, možná je pak pro vás jednodušší zamířit a zastřelit desetileté dítě, vzpomíná na jeden z případů, které zažil v době války v bývalé Jugoslávii, český vyšetřovatel Vladimír Dzuro, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Dopady fake news jsem zažil na vlastní kůži, vím, co umí vyvolat kompletně vyfabulované zprávy, že se kvůli nim lidé dokážou zabíjet. Proto se i dnes obávám toho, jak nekriticky konzumujeme informace, říká český kriminalista, který zatkl prvního válečného zločince z války v bývalé Jugoslávii, pro server Hlídací pes.

Lidí, kterým se podařilo uniknout z pekla Osvětimi-Březinky, není příliš. Mezi ty úspěšné patřili slovenští vězni Rudolf Vrba a Alfréd Wetzler. Oba si zachránili život a také zpravili svět o hrůze, která se v koncentračním a vyhlazovacím táboře odehrávala. Jejich dramatický útěk začal před 75 lety.

Soud OSN v Haagu ve středu v odvolacím řízení uložil bývalému vůdci bosenských Srbů Radovanu Karadžičovi doživotní trest vězení za genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané během války v Bosně v letech 1992 až 1995. Prvoinstanční trest z roku 2016 byl 40 let odnětí svobody. 

Tragédie Českého Malína není příliš známá, přitom se jedná o masakr, při němž za druhé světové války zahynuly téměř čtyři stovky volyňských Čechů. Před 75 lety tuto obec na území dnešní Ukrajiny vypálili nacisté. Dodnes není jasné, proč. 

Společnost AGPI přijala nabídku vlády na odkup vepřína v Letech na Písecku, který stojí na místě protektorátního koncentračního tábora pro Romy. Částku, za niž stát objekt vykoupí, ani jedna ze stran zatím nezveřejní. 

Když to doma nefunguje tak, jak by si vedení přálo, vždycky se najde někdo, kdo "za to může". Škála těch, na koho se hodila vina za cokoliv, byla v minulosti pestrá: Ať už to byli Židé, imperialisté, vrazi z Wall Streetu, komunisté, Saddám Husajn, mezinárodní terorismus, migranti, ruští hackeři nebo Brusel. Je však s podivem, že i 72 let po válce se stále najdou ti, kdo si jako fackovacího panáka vyberou Německo kvůli údajným miliardám nezaplacených reparací z druhé světové války. Teď tento trumf zase po čase znovu vytáhli z rukávu Poláci.

Celkem 600 let vězení a tři doživotí, taková je hromadná bilance trestů 43 odsouzených bývalých příslušníků bosenskosrbské policie a armády za zločiny spáchané ve východobosenském městě Srebrenica během masakru 8 tisíc lidí mezi 11. a 22. červencem 1995. Někteří odsouzení si své tresty už odpykali a jsou na svobodě. A jejich nové životy i ochrany, které se jim dostává, vadí pozůstalým obětí, píše bosenský portál Detektor.ba. Některé totiž stále potkávají.