Postoj všech možných Konvičků, Chovanců a Zemanů k imigrantům nepředstavuje nic, co by měl člověk obdivovat. Pořád je to ale lepší než cynická vypočítavost, kterou někteří jedinci schovávají za hashtagem #přijímám a hranou "sluníčkovostí" se snaží nabrat politické body. 

Podle zakladatele a právníka Asociace pro právní otázky imigrace Jaroslava Větrovského připomínají podmínky v zařízení pro uprchlíky v Bělé vězení či slepičárnu, ven "na dvorek" mohou jen na hodinu denně. Chybí pracovníci, ale na takový počet lidí nestačí ani hygienické vybavení. O právní či psychologické pomoci se jim může jenom zdát. Není se tak podle něj co divit, že se drží protestní hladovky nebo se snaží utéct. Řešením by prý bylo vytvoření pobytových zařízení s volnějším režimem.

Nedaleko libyjských břehů se odpoledne převrátila loď s až 600 uprchlíky. Zatím se z vody podařilo vytáhnout zhruba čtyři stovky lidí a 25 těl. Další desítky se stále pohřešují. Podle předběžných odhadů se loď převrátila kvůli přetížení. 

Statisíce nelegálních imigrantů v Dominikánské republice čelí hrozbě masivního transportu do sousedního Haiti. Převážně ekonomické pozadí současné krize úzce souvisí s historií ostrova Hispaniola, která jednu její část zařadila mezi nejbohatší země Latinské Ameriky a druhá se stala nejchudším státem kontinentu.

Česko ratifikovalo Úmluvu o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni, jak v pátek oznámila Rada Evropy. Co všechno z toho pro cizince v Česku vyplývá?

Nemáte v poslední době pocit, že se Česko proměnilo v bitevní pole sluníčkářů a islamofobů? Obvinění z fašizování společnosti létají nalevo, napravo. Jenže jestli někdo skutečně fašizuje společnost, pak jsou to lidé, kteří se snaží nahradit zastupitelskou demokracii komunitním společenstvím a dalšími atributy údajné "demokracie 2.0".  

V debatě, zda přijímat nebo nepřijímat uprchlíky v Česku se objevuje řada nepodložených nebo přímo nesmyslných argumentů. K nejpopulárnějším tvrzením patří, že přijetí velkého počtu migrantů především z islámských zemí jako Sýrie, Libye či Eritrea, může způsobit, že v Praze nebo v jiných částech republiky začnou vznikat komunity podobné banlieus, problematickým předměstím Paříže a jiných velkých měst ve Francii. 

Historie se opakuje a to je třeba do omrzení opakovat, protože se z tohoto faktu pořád nechceme poučit. Uprchlická krize je jen jedním z mnoha dílků skládačky, jejímž předobrazem bylo stěhování národů na sklonku starověku.