uprchlická krize

Stále více se skloňuje jméno miliardáře a filantropa George Sorose, velmi často v ne příliš pozitivním světle plném představ o světovém spiknutí, iluminátech, nacistech a dalších zábavných bizarních věcech. Tak úsměvné ovšem už není, když si uvědomíme, že mýtus o pekelném židovském loutkáři, který si hraje s půlkou světa, postupně přejímají i vysoce postavení politici.

Viktor Orbán věří, že v letošním roce zavládne v Evropě "vůle lidu". Maďarský premiér to oznámil při svém setkání s lídry německé Křesťanskosociální unie (CSU) v bavorském klášteře Seeon. Za nelidové označil chování politiků při migrační krizi, čímž mířil proti kancléřce Angele Merkelové.

Evropská komise podala u Soudního dvora Evropské unie žaloby proti Česku, Maďarsku a Polsku kvůli jejich odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl. Mluvčí unijního soudu řekl, že první jednání se nebude konat dříve než v listopadu či v prosinci. Podle premiéra Andreje Babiše Česko udělá vše pro to, aby žaloba neměla na stát žádný dopad. 

Cash for Work, čili prachy na dřevo za práci. Tak se jmenuje pracovní program, na jehož financování koncem loňského roku vyčlenila německá vláda 230 milionů eur (5,9 miliardy korun). Jeho cílem je podpořit především málo kvalifikované síly. Nikoliv ovšem v Německu, ale ve státech kolem Sýrie, kterou od roku 2011 zmítá občanská válka.

Když Harun Ahmed z Etiopie neměl práci a viděl, že lidé z jeho okolí odcházejí, rozhodl se také vyrazit směr Evropa. Sice nakonec do Německa dorazil, ale po cestě prošel rukama několika převaděčských skupin, které jej mučily a prodávaly jako dobytek. Kdyby věděl, co ho po cestě čeká, znovu by se na ni prý nevydal.

Rakousko má novou vládu: zástupci Rakouské lidové strany (ÖVP) a Svobodné strany Rakouska (FPÖ) složili v pondělí do rukou prezidenta Alexandera Van der Bellena slavnostní přísahu. V čele kabinetu stojí 31letý lidovec Sebastian Kurz. Konzervativní ÖVP a protiimigrační FPÖ uzavřely koaliční jednání v pátek, přesně dva měsíce po říjnových předčasných volbách. Nástup nové vlády provázely protesty. 

Česko odmítá kvóty na uprchlíky. Je však možné představit si situaci, kdy po nich bude volat.

Čtyři pětiny Čechů se staví proti tomu, aby Česko přistoupilo k plnění migračních kvót, podle nichž by země měla přijmout část úspěšných žadatelů o azyl v EU. Rozhodné ne v průzkumu uvedlo 55 procent respondentů, spíše proti bylo 25 procent. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který v říjnu před sněmovními volbami provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Pro plnění kvót se vyslovilo 11 procent dotázaných.