Evropa, jak ji známe, skončí. Příliv migrantů pohřbí volný pohyb uvnitř Schengenu. Češi na to doplatí menším komfortem cestování i nižší životní úrovní. Taková situace nastane, pokud Evropská unie nezmění přístup k migraci.

Dvoudenní summit Evropské unie, který dnes začíná v Bruselu, bude zátěžovou zkouškou pro existenci samotné Unie. Německá kancléřka Angela Merkelová se tak vyjádřila o nutnosti uzavřít společnou dohodu o migrační politice. Osobně navrhuje zavést turecký model v afrických zemích. S tím souhlasí i český premiér Andrej Babiš, který zároveň odmítá dohodu s Německem o vracení migrantů.

Premiér Andrej Babiš (ANO) je přesvědčen, že členské země EU znovu nepřehlasují Česko v otázce migračních kvót. Podle něj by takový přístup mohl vyvolat odchod dalších zemí z unie. Řekl to novinářům před ranním odletem na dvoudenní summit v Bruselu. Dopoledne se pak účastnil jednání premiérů skupiny V4 s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. 

V sobotu oslaví Evropská unie šedesátku. Nepochybně se pochválí a vykreslí si světlou budoucnost. Skutečnost je ale taková, že mnozí její občané dnes touží po návratu k národním státům více než kdykoliv předtím. Kladou si otázku, co vlastně z členství v unii mají – zvlášť když finanční a uprchlická krize tak markantně odhalily její závažné nedostatky.

Libye je pro řešení uprchlické krize klíčová, Evropská unie ji proto pomůže, aby mohla chránit své hranice. Nejvyšší představitelé EU se na tom v pátek dohodli na neformálním summitu na Maltě. Libyjské pobřežní stráži unie dodá potřebné vybavení, pomůže také s výcvikem. 

Našli, mí rádcové, řešení na uprchlickou krizi, našli? Lídři Evropské unie se už třetím rokem scházejí, aby vymysleli, jak si poradit s přílivem uprchlíků. Výsledek je ale tristní: i přes velkolepou rétoriku se zatím nepodařilo vyřešit vůbec nic. Nejinak tomu bylo i na posledním summitu, který se konal v pondělí.

V momentě, kdy se nepodaří dohodnout s Velkou Británií a ta tak vystoupí z Evropské unie, zvedne se po celé unii vlna nacionalismu. Uvedl to před čtvrtečním summitem Evropské rady premiér Bohuslav Sobotka s tím, že se obává dominového efektu.

Lepší ochranu vnějších hranic Schengenu, finanční pomoc pro uprchlíky či např. konkrétní pomoc Itálii a Řecku při zvládání migrační krize. Na balíku takovýchto opatření se dohodli politici na mimořádném summitu EU o uprchlické krizi.