S velkou hospodářskou krizí, která vypukla po pádu akcií na americké burze na černý pátek v říjnu 1929 a trvala minimálně celá 30. léta, je spojena řada mýtů a polopravd. Skutečnost, jak už to bývá, je složitější a méně jednoznačná.

Pandemie španělské chřipky byla v mnohém podobná té současné. Zavřené školy, obchody, lidé museli omezit kontakty i se svými blízkými. Nyní, v roce 2020, máme alespoň internet, mobily a videohovory. V roce 1918 spoléhali lidé na telefon. Ale měli smůlu, sluchátko bylo většinou hluché…

Prezidenti Spojených států pronesli tisíce veřejných projevů, které obsahovaly spoustu různých rad a doporučení svým občanům. Někteří američtí prezidenti měly týmy lidí, které jim jejich projevy psaly, jiní úžasně improvizovali. Některé byly skvělé, jiné za moc nestály. 

Víte, že chipsy vznikly v srpnu 1853 jako pomsta zákazníkovi? Opakovaně si stěžoval, že má hranolky moc silné, tak se kuchař naštval, brambory nakrájel na tenounké plátky a zprudka je usmažil. Jenže ouha, zákazník byl nadšen! Pokud si myslíte, že takhle to bylo, omyl…

Stačí drobnost a všechny odhady, prognózy, výhledy a předpovědi si můžeme strčit za klobouk. Pandemie koronaviru toho je jasným příkladem, stejně jako třeba pád Berlínské zdi. A podobných příkladů bychom v minulosti našli víc.

Co je podle vás symbolem Ameriky? Žvejkačka! Americká žvejkačka! tvrdil před více než dvaceti lety v reklamě Jaromír Jágr. Nebýt ale jednoho mstivého prezidenta, mohlo být všechno jinak.

Není to poprvé, kdy Číňané musí čelit obvinění, že všemožné epidemie jdou na jejich triko. Své si vytrpěli už před více než 120 lety – a po svém se s tím také vypořádali.

Až celé to šílení kolem zákeřného viru jednou skončí, zajdeme do kina na nějakou volovinu a nacpeme se tam popcornem k prasknutí. Tak velí tradice.