Vědci z Caltechu testují průlomovou technologii, která by mohla vyslat miniaturní sondy až k nejbližší hvězdě. Místo raketového paliva využívají ultratenké plachty a čistou sílu světla. Cesta k mezihvězdnému průzkumu tak možná začíná právě teď.

K rudé planetě doletěla první sonda z arabského světa. Je to pozoruhodný počin a nahlíženo z Evropy může být překvapením, že za ním stojí zejména ženy.

Stačilo málo a mise sondy New Horizons mohla skončit, nebezpečný průlet kolem vzdálené planetky Ultima Thule však sonda zvládla na jedničku, oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Díky tomu může už v následujících dnech zaslat první snímky planetky vzdálené od Země 6,6 miliardy kilometru.

Když se řekne "budoucnost kosmonautiky", většina lidí si nejspíš představí odvážné posádky kosmických lodí. Vizionáři jako Elon Musk, plánující kolonizovat Mars, tomu dodávají na hodnověrnosti. Odborníci však budoucnost průzkumu vesmíru vidí spíše v sondách a studie Jet Propulsion Laboratory americké NASA proto nyní navrhuje více se věnovat vývoji autonomní umělé inteligence, díky níž by zítřejší sondy získaly vlastní hlavu.

Sonda Jupiter úspěšně završila svou pětiletou cestu k planetě Jupiter. Projekt stál na tom, zda se jí podaří na první pokus vstoupit na oběžnou dráhu největší planety Sluneční soustavy, kde bude zkoumat její nitro. Kdyby se jí to nepodařilo, roky příprav a 1,1 miliardy dolarů (26,8 miliardy korun) by vyšly vniveč.

Poslední dva roky sbírá marsovskou slávu především sonda Curiosity a je to sláva jistě zasloužená. Nelze ale zapomínat na druhého robotického dříče, který ani deset let po přistání neustává ve výzkumu rudé planety.

Ve světle neustálých škrtů v rozpočtech kosmických agentur by člověk mohl propadnout pocitu, že vesmírný program zamrznul na místě. Ve skutečnosti ale právě teď vesmírem pospíchá hned několik robotických sond, od kterých můžeme čekat zásadní objevy.