Rusko

Válka – jinak se to nazvat nedá – o východní Ukrajinu je intenzívnější než dříve a po "Je suis Charlie", po řeckých volbách a po české intenzivní debatě o dalších Zemanových tupostech (což je také příznačné pro rozměry našeho zájmu) se pozornost opět obrací tam, kam má.

Kvůli řešení krize na Ukrajině by se ve středu v Minsku měli osobně sejít německá kancléřka Angela Merkelová a prezidenti Francie Francie François Hollande, Ukrajiny Petro Porošenko a Ruska Vladimir Putin. Podle Putina se ale jednání uskuteční jen v případě, že se do té doby podaří sladit postoje.

Na východ Ukrajiny dorazil z Ruska již třináctý konvoj s humanitární pomocí určenou oblastem ovládaným proruskými separatisty. Kyjev podezírá Moskvu, že dalších 170 nákladních aut přivezla povstalcům do Doněcka a Luhanska i vojenský materiál.

Plán německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Françoise Hollanda na urovnání konfliktu na východě Ukrajiny by podle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka i podle povstalců mohl fungovat. Merkelová si úspěchem zase až tak jistá není, podle Hollanda jde ale o jednu z posledních šancí, jak předejít válce. 

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande jednali v Moskvě za zavřenými dveřmi s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Jde o první bezprecedentní pokus Evropy o urovnání konfliktu za celou dobu války na východě Ukrajiny. A také nejspíš poslední pokus o odvrácení katastrofálního scénáře. 

Prioritou maďarského premiéra Viktora Orbána je udržování dobrých vztahů jak s Ruskem, tak i s Německem. Spojené státy jsou pro něj důležitý partner, ale nikoli ústředním bodem zahraniční politiky. Orbán EU v poslední době kritizuje za sankce uvalené na Rusko.

Jméno Alexandra Dugina v posledních týdnech zaznívá především v souvislosti s jeho kontakty s vítězem řeckých voleb, levicovou koalicí Syriza. Panují totiž obavy, že by nová řecká vláda mohla rozbít už tak těžce zkoušený jednotný postoj EU vůči Rusku. Ovšem zakladatel eurasijského hnutí Dugin je zajímavý sám o sobě, do určité míry lze totiž podle jeho vzletů a pádů hodnotit vývoj kremelského směřování.

Rusko snížilo od neděle minimální cenu za půllitrovou lahev vodky v přepočtu ze 78 na 65,5 koruny. Snížení vysvětluje snahou bojovat proti konzumaci načerno páleného alkoholu, píší The Moscow Times.