Dva měsíce po říjnových předčasných volbách má Rakousko novou vládu. Zástupci lidovců (ÖVP) a svobodných (FPÖ) složili v pondělí do rukou prezidenta Alexandera Van der Bellena slavnostní přísahu. Ujišťují sice o své proevropské orientaci, nicméně všechno nasvědčuje tomu, že uvnitř Evropské unie vyroste Bruselu vedle visegrádské čtyřky další silný odpůrce nefungující evropské migrační politiky.

Bývalý český prezident Václav Klaus má své věrné publikum i u krajně pravicových kruhů v sousedních státech. Blízko má zejména k rakouské straně Svobodných a k Alternativě pro Německo, jejíž mítinky pravidelně navštěvuje. Při těchto jeho cestách mu asistují čeští diplomaté, někdy i přímo velvyslanci. Jak se Klausovy soukromé cesty slučují s českou zahraniční politikou, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes. 

Jako nikdo druhý ztělesňuje mladý lidovecký lídr a čerstvý vítěz nedělních předčasných voleb Sebastian Kurz touhu Rakušanů po "novém začátku". Očekává se, že vládu bude sestavovat s pravicově- populistickými svobodnými a téměř všichni evropští komentátoři, politologové, sociologové a experti na veřejné mínění jsou zajedno: Se skřípěním zubů konstatují, že se Rakousko výrazně posunulo doprava. Ne každý, kdo provozuje konzervativní politiku, si ale zaslouží označení "krajně pravicový populista" nebo dokonce "xenofob" či "rasista".

Evropou obchází strašidlo. Tentokrát ovšem nikoliv strašidlo komunismu, ale populismu. Soudě podle varovných hlasů šířících se celým kontinentem, zavede populismus Evropu do záhuby. Je ale nebezpečí opravdu tak velké? Anebo jde jen o náramně pohodlnou omluvu vlastní neschopnosti? Marine Le Penová, německá AfD a další jim podobní jsou jen křiklouni – nic víc. Skutečné problémy jsou úplně jinde. Evropskou unii totiž nezahubí její protiklady, ale lhostejnost jejích členů.

Rakušané v neděli u volebních uren udělají tečku za vládou velké koalice Sociálnědemokratické strany Rakouska (SPÖ) a Rakouské lidové strany (ÖVP). Za poslední tři dekády byla tato koalice u moci dlouhých 23 let, čehož už mají plné zuby nejen voliči, ale zjevně i strany samotné. To se projevilo v předvolebním boji, který si označení "boj" tentokrát opravdu zasloužil. Svědčí o tom nejen rekordní více než čtyři desítky odvysílaných předvolebních debat a duelů, ale i kýble špíny, které na sebe partaje během kampaně vychrstly.

Ještě donedávna měli všichni jasno: Tady jsou střední a vyšší vrstvy, tady dělníci a tady rolníci. Každá skupina byla předvídatelná a bylo víceméně předem jasné, jak bude ve volbách hlasovat. Dnes je ale všechno jinak. Vrstvy se promíchaly a tradiční modely už nefungují. Najednou tu máme konzervativní radikály a bohaté proletáře, stejně jako xenofobní cizince nebo hipsterské nácky.

Žádné zahalování na veřejnosti, každému musí být vidět celý obličej. Tak zní v kostce zákon, který od neděle platí v Rakousku. I když je namířen hlavně proti tak zvaným burkám a nikábům, nabízí se otázka, zda to všechno není spíše jen záminka. Nejde náhodou o snahu využít protiislámských nálad a strachu z terorismu k tomu, aby stát lidem znovu ukrojil kousek osobní svobody a fízloval je na každém kroku?

Jméno Swarovski je synonymem lesku, byť se tato firma už dávno nespecializuje jen na šperky. Letošní svatba dědičky, která na slavný rodinný podnik přitáhla pozornost, to jen potvrdila. Kromě slavnostní události se totiž stala také tak trochu reklamou na to, čím se firma proslavila.