paleontologie

Dějiny evoluce jsou dějinami křížení různých druhů. Příbuzné druhy se kříží bez výraznějších problémů, a mnohdy to může být i výhodné.

Pomocí analýzy zubní skloviny popsali vědci obřího primáta, který obýval zemi před dvěma miliony let a dorůstal až třímetrové výšky.

V éře po lidech se začnou budovy, silnice a další stavby rozpadat, satelity budou hořet v atmosféře... Vědci se v pozoruhodné studii zabývali tím, co by po nás mohli najít hypotetičtí badatelé za miliony let.

Paleontologové objevili první obyvatele planety, kteří měli průchozí trávicí soustavu s odděleným ústním a řitním otvorem. Pocházejí z doby před 600 miliony let.

Brouk v jantaru skrýval dosud nejstarší důkaz přenosu pylu hmyzem.

Druh homo se před čtyřmi až pěti sty tisíci lety rozdělil na tři skupiny: homo sapiens, neandrtálce a denisovany. O těch posledních toho víme nejméně.

Vědecký tým našel v Amazonii zkamenělý zub, který dokazuje existenci druhu miniaturní opice o váze křečka. Objev pomáhá překlenout mezeru ve fosilních nálezech u opic z Nového světa.

Vyhynutí neandrtálců patří do stejné fascinující kolonky jako vyhynutí dinosaurů. Jde o jakýsi vědecký hororový příběh, který nás děsí už jen kvůli tomu, že podobně bychom mohli dopadnout i my. Ale zatímco od dinosaurů nás dělá desítky milionů let, neandrtálci se po Zemi procházeli ještě poměrně nedávno. Nová studie přišla s hypotézou, podle níž za kolapsem našich blízkých příbuzných mohla stát další věc, které se dnes děsíme - nízká porodnost.