Paleontologové objevili první obyvatele planety, kteří měli průchozí trávicí soustavu s odděleným ústním a řitním otvorem. Pocházejí z doby před 600 miliony let.

Brouk v jantaru skrýval dosud nejstarší důkaz přenosu pylu hmyzem.

Druh homo se před čtyřmi až pěti sty tisíci lety rozdělil na tři skupiny: homo sapiens, neandrtálce a denisovany. O těch posledních toho víme nejméně.

Vědecký tým našel v Amazonii zkamenělý zub, který dokazuje existenci druhu miniaturní opice o váze křečka. Objev pomáhá překlenout mezeru ve fosilních nálezech u opic z Nového světa.

Vyhynutí neandrtálců patří do stejné fascinující kolonky jako vyhynutí dinosaurů. Jde o jakýsi vědecký hororový příběh, který nás děsí už jen kvůli tomu, že podobně bychom mohli dopadnout i my. Ale zatímco od dinosaurů nás dělá desítky milionů let, neandrtálci se po Zemi procházeli ještě poměrně nedávno. Nová studie přišla s hypotézou, podle níž za kolapsem našich blízkých příbuzných mohla stát další věc, které se dnes děsíme - nízká porodnost.

Britka Mary Anningová do školy v dětství moc nechodila, přesto však významně přispěla vědě - konkrétně paleontologii. Slavná "lovkyně fosilií" se narodila před 220 lety.

Kanibalismus je v přírodě poměrně běžnou kratochvílí, velmi špatně se však určují jeho důvody. Nová studie francouzských vědců Albana Defleura a Emmanuela Desclauxe se však možná poprvé dopídila k tomu, proč se skupina neandrtálců před 120 milénii rozhodla ochutnat své "kolegy". Za vše paradoxně mohl odchod předešlé doby ledové.

Krátce před počátkem civilizace, před 12 800 lety, pomalu s koncem poslední doby ledové ustupovaly pevninské ledovce. Průměrné teploty rostly. Pak se však stalo cosi, co globální klima na další milénium nečekaně opět ochladilo o dva až šest stupňů Celsia! Vrší se důkazy, že ono nešťastné prodloužení poslední doby ledové mohlo mít kořeny v dopadu komety na zemský povrch.