paleontologie

Jako výjimečný obchodní artikl historie máme tendenci vnímat spíše vzácné kovy - zlato, stříbro, měď. Dávno před nimi však první kultury našly zálibu v docela jiné druhu komodity. Řeč je o jantaru, ale i nefritu či obsidiánu, které bylo v dané éře snazší zpracovat a které kvůli svému vzhledu měly výjimečné postavení. Stopování toho, kterak primitivní evropské národy tisíce let před vznikem své civilizace s podobným zbožím obchodovaly, nám pomáhá ucelovat obrázek společnosti z této pradávné historie.

Jak vést spořádaný partnerský či rodinný život, se lidé přou, co je svět světem. Často při tom dnes zaznívají názory, že bychom se měli inspirovat v našem původním já - v době před příchodem společnosti a technologií, u našich kořenů, kdy "lidé byli ještě lidmi". Problém je, že diametrálně odlišných rodinných uspořádání se v historii objevila celá řada - vybrat z nich ten "správný model" je tak nemožné. Nová studie například naznačuje, že ani s polygamií a monogamií to není tak snadné, jak jsme si v minulosti malovali. Ukazuje se totiž, že polygamii překvapivě nepraktikovali první bohatýři, ale naopak mnohem starší a chudší lidské skupiny.

Operace lebky patří mezi zákrok, před jehož vidinou zamrazí pacientům i dnes. Tým u Miamské univerzity přesto přinesl důkazy o tom, že v předkolumbovském Peru je prováděli zdejší doktoři s překvapivě vysokou profesionalitou. Objev staví do kontextu kvalitu medicíny ve srovnání se stejným obdobím v Evropě – a připomíná, že po většinu lidských dějiny bylo naše chování tělesných funkcí značně omezené.

Nejnovějším hitem populárně vědeckých webů je značně kontroverzní evoluční studie, která je označována jako "důkaz", že chobotnice nepocházejí ze Země, nýbrž jde o import z vesmíru. Jak už to v podobně šokantních "zjištění" chodí, celá věc je poněkud méně podložená, než bylo záhodno. V duchu odpovědi na většinu článků, které končí otazníkem, tak můžeme již nyní sdělit "Ne, chobotnice k nám z vesmíru nejspíše nepřiletěly". To však neznamená, že ve spekulativní rovině nemá zdroj celého zjištění některé zajímavé závěry.

Atlantida a další mýtické civilizace, které měly bezprostředně předcházet tu naší, jsou už trochu pasé. Stále sice představují vydatný zdroj námětů pro filmaře a spisovatele, ale jejich existenci na technologické úrovni, která by se blížila té dnešní, můžeme prakticky vyloučit. Musely by se zkrátka projevit – když ne v archeologickém materiálu, tak alespoň prostřednictvím svých vlivů na klima, přirozené ekosystémy nebo koloběhy různých látek v prostředí. Mohly však na Zemi vytvořit vyspělou civilizaci před desítkami či stovkami milionů let jiné druhy?

Naše planeta byla mladá a ještě doutnala po posledním impaktu pozdního velkého bombardování, když kdesi v oceánech vznikl z anorganických chemických reakcí náš nejstarší společný předek - skutečně živá bytost. Tento hypotetický jednobuněčný organismus dnešní evoluční teorie nazývají Poslední univerzální společný předek alias LUCA (Last Universal CommonAncestor). Vědcům z univerzity v Groningenu se jej však nyní podařilo znovu přivést k životu.

Neandrtálci vzrušují naši představivost už od svého objevu před více než 150 lety. Nic na tom nezměnilo ani zjištění, že nejsou našimi přímými předky, ale spíše "pravěkými bratranci" z postranní větve lidského rodu. Nejnovější objevy ze španělských jeskyní naznačují, že neandrtálci rozhodně nebyli takovými divochy, za které jsou považováni. 

Paleontologům se podařil unikátní objev, který dokazuje, že dinosauři byli mnohem společenštější, než jsme si dosud mysleli. Nově objevený druh společně hnízdil a dokonce se v noci k sobě tulili jako současní ptáci. Představy o dinosaurech jako samotářských a nesnášenlivých zvířat začínají brát za své.