V době, kdy potřebujeme kritický žurnalismus, se v médiích rozšířil neblahý trend. Místo toho, aby se novináři dožadovali od politiků odůvodnění a ospravedlnění jejich kroků, raději se tak trochu přihřívají na výsluní moci. Kritické otázky na tělo jsou zřejmě passé, říká emeritní profesor Lipské univerzity a teoretik žurnalistiky Michael Haller pro rakouský deník Der Standard.

Během druhé světové války nacisté nakradli podle nedávných zjištění odhadem na 200 milionů knih. Na rozdíl od krádeží uměleckých děl to ovšem nebylo prvotně z důvodů zisku. Vzácné knihy a rukopisy samozřejmě hodnotu mají, většina literárních děl uloupená nacisty ji ale neměla. Nacistické zloděje knih vedly úplně jiné důvody, především ideologické.

Co má mít přednost? Touha po bezpečí, nebo snaha o ochranu soukromí? Tyto dva faktory jsou stále častěji v rozporu, což je v době zvýšené teroristické hrozby obzvlášť problematické. V německém Offenburgu teď například museli vypnout prakticky všechny policejní hlídací kamery. Jeden občan si totiž stěžoval na kameru před jednou zdejší policejní budovou a úřad na ochranu osobních údajů mu dal za pravdu.

V úterý uplynulo 175 let od chvíle, kdy pruský král Bedřich Vilém IV. dovolil národu "tužit tělo". Zrušil tak více než dvacetiletý zákaz cvičení na veřejnosti a otevřel dveře lásce ke sportu, která trvá dodnes a postupně získala masový charakter.

Debat o tom, zda symbol kříže na veřejných místech uráží cítění nekřesťanů či ateistů, už bylo na Západě několik, v neposlední řadě i v souvislosti s migrační krizí. Ať už šlo o kříže ve školách, jednacích síních či na vrcholcích hor. Tato hyperkorektnost nyní v Berlíně nabyla nových rozměrů, když zde rozproudila vášnivou debatu, zda by repliku císařského zámku v centru města nebylo lepší postavit bez kříže na kopuli.

Jestli měl být summit G7 v sicilské Taormině schůzkou mezi přáteli, lze si jen těžko představit, jak by asi vypadalo setkání nepřátel. Neshody představitelů šesti států s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v klíčových otázkách byly natolik markantní, že podle některých komentátorů už skupina sedmi nejvyspělejších ekonomik světa prakticky neexistuje. Jsou to už jen Američané a "ti ostatní".

Pokud uvidíte u stolu skupinu elegantně oblečených žen v kostýmcích, nemusí ještě jít o dámský čajový dýchánek. Klidně to může být záběr ze schůzky ministrů obrany NATO. A kdyby Velká Británie už zítra opustila Evropskou unii, byla by hlavní vojenská síla starého kontinentu prakticky výhradně v ženských rukách.

Je myslitelná "nekonzumní" lidská společnost? Historik Frank Trentmann z Birkbeck College na Londýnské univerzitě tvrdí, že nikoliv. Lidská civilizace bez konzumu nemůže existovat a její jedinou alternativou je diktatura polpotovského střihu. Bez nakupování to zkrátka nejde.