Jeho psí přítel skončil v kafilerii. Ze žalu založil obří zvířecí hřbitov

Hřbitov domácích zvířat v německém městě Teltow má do stejnojmenného hororu daleko. Plochu deseti tisících metrů čtverečních zabírají krásně zdobené a s láskou opečovávané hrobečky domácích mazlíčků. Jejich pozůstalí majitelé mohou využít nejen kapesníčky připravené na každém rohu, ale i psychologickou pomoc.
Ralf Hendrichs už 15 let spravuje poněkud zvláštní hřbitov, který jako jediný v Německu nabízí pohřby a kremace zvířat a zároveň podporu a útěchu pozůstalým majitelům.
"Často tu vídáme velmi smutné scény. Lidé hodně pláčou, hroutí se, někdy mají dokonce sebevražedné myšlenky," svěřuje se.
Téměř všude jsou rozmístěny krabice s papírovými kapesníčky, především u vstupu do hlavní budovy, u krematoria či v "místnosti ticha", jejíž stěny jsou pokryty fotografiemi zesnulých přátel člověka. Kdo chce, může tu zapálit svíčku jako v kapli.
"Provázet lidi v jejich smutku je velmi obtížné. Je třeba jim naslouchat a brát je vážně," vysvětluje Hendrichs. V případě potřeby hřbitov nabízí i profesionální pomoc. "Máme tu veterinářku, která vystudovala psychologii a která organizuje setkání, jakousi skupinovou terapii," říká.
Na počátku byl kamarád, který skončil v kafilerii
Tento velký pozemek, aby mohl vybudovat hřbitov, se Hendrichs rozhodl koupit v roce 2003, když mu pošel jeho dobrman. Jeho tělo zanechal u veterináře a později se dozvěděl, že pes skončil v drtičce mršin společně se všemi mrtvolami zvířat nalezenými na okraji silnic. "Celé dny jsme plakali," vypráví.
Ztráta domácího zvířete může vyvolat hluboký smutek, který se často podceňuje. "Pro nás to je nejen zvíře, ale i kamarád, člen rodiny, který si zasluhuje, aby byl důstojně pohřben," říká.
Sedmadvacetiletý Sebastian Oehlandt přichází dvakrát až třikrát týdně, aby postál před malou hrobkou své kočky Hiro, která jej doprovázela životem téměř 15 let, než krátce před Vánocemi pošla. "Náhle tady zůstala obrovská prázdnota," svěřuje se mladý muž, který žije s otcem a další kočkou.
Třiašedesátiletá Karla Lemkeová se nedá utěšit. "Už 14 měsíců, od té doby co zemřel, sem chodím každý den, někdy i dvakrát denně," říká žena, jejíž německý pinč Alien má nejvíce vyzdobenou hrobku na hřbitově.
Čtyři tisíce kremací ročně
Láska Němců ke zvířatům, zejména psům a kočkám, od roku 2008 neustále roste. Dnes jich mají 34,3 milionu. Příčina tohoto jevu není zcela jasná.
Souběžně s tím roste i počet pohřbů do země a kremací zvířat. Ralf Hendrichs uvádí, že v prvním roce dosáhl počet pohřbů a kremací jen 120, zatímco nyní už 4000.
Jeho hřbitov je ovšem také byznys: za individuální hrobku zaplatíte nejméně 180 eur (4600 Kč) na dva roky, kremace stojí od 105 do 370 eur (2700 až 9500 Kč), podle váhy zvířete.
Kromě toho jsou tu další možnosti: urny a osobní předměty od otisku tlapky v sádře po medailonek s popelem zvířete či dokonce syntetický diamant vyrobený z popele zesnulého zvířete, který stojí 2500 eur a více (od 64 tisíc Kč). "Tak mohou mít majitelé své zvíře stále u sebe," podotýká Hendrichs.
Nyní přemýšlí o tom, že založí hřbitov, kde by mohl být ukládán popel zvířat a jejich majitelů společně. "Máme už léta tolik takových žádostí," dodává.