Vidíte čísla barevně nebo slyšíte hudbu jinak? Možná máte vzácnou schopnost

Představte si, že uslyšíte klavír a před očima vám exploduje modrá a zlatá barva. Nebo že pondělí je vždy červené, středa zelená a číslo osm chutná jako čokoláda. Zní to jako sci-fi nebo efekt po halucinogenních drogách? Ve skutečnosti jde o reálný neurologický jev jménem synestézie, který fascinuje vědce už více než sto let.

Synestézie je zvláštní způsob fungování mozku, při kterém se propojují smysly, které jsou u většiny lidí oddělené. Zvuk tak může automaticky vyvolat barvu, písmeno může mít vlastní odstín, hudba může vytvářet obrazce a některá slova mohou mít konkrétní chuť nebo vůni. Člověk si tyto vjemy nevymýšlí a nedokáže je ovládat. Mozek je jednoduše vytváří automaticky.

Někteří synestetici například vidí čísla barevně celý život úplně stejně. Jiní mají kolem sebe prostorovou mapu času, ve které jsou měsíce rozmístěné jako kruh nebo spirála. Existují dokonce lidé, kteří fyzicky cítí dotek na vlastním těle, když sledují, jak se někdo jiný dotýká jiné osoby.

Podle odhadů má synestézii přibližně 4 % světové populace. To znamená více než 330 milionů lidí po celém světě. Většina z nich ale dlouho netuší, že jejich mozek funguje jinak než u ostatních. Pro synestetiky je totiž úplně normální, že zvuky mají barvy, hudba vytváří tvary nebo že čas existuje jako obrovská mapa kolem jejich těla.

Obraz Wassilye Kandinského zdroj: Profimedia.cz

Vědci stále přesně nevědí, proč synestézie vzniká. Nejčastější teorie tvrdí, že někteří lidé mají v mozku silnější propojení mezi oblastmi zodpovědnými za jednotlivé smysly. Jinými slovy — části mozku, které by spolu běžně komunikovaly jen minimálně, jsou u synestetiků propojené mnohem intenzivněji. Proto může zvuk automaticky vyvolat barvu nebo slovo chuť.

Výzkumy naznačují, že synestézie je do velké míry dědičná a častěji se objevuje u žen. Vědci také zjistili, že lidé se synestézií mívají často silnější představivost, kreativitu a někdy i výjimečnou paměť. A právě proto se tento zvláštní dar tak často objevuje mezi hudebníky, malíři nebo spisovateli.

Hudba jako exploze barev

Jedním z nejslavnějších synestetiků byl legendární malíř Vasilij Kandinsky. Tvrdil, že barvy slyší stejně intenzivně, jako jiní lidé slyší hudbu. Jeho abstraktní obrazy vznikaly právě z pocitů, které v něm vyvolávaly tóny a melodie.

Billie Eilish zdroj: Profimedia.cz

Podobné zážitky měl i slavný skladatel Alexander Scriabin, který byl posedlý propojením hudby a barev. Dokonce vytvářel koncerty doplněné světelnými efekty, aby publikum mohlo jeho hudbu doslova vidět. Synestézie ale není jen záležitostí dávných géniů. Přiznávají ji i dnešní světové hvězdy.

Billie Eilish například popisuje své skladby jako barevné světy plné textur a pohybu. Každá píseň má podle ní vlastní odstín, atmosféru i tvar. Také Pharrell Williams tvrdí, že hudbu vidí jako obrazy. Právě kvůli synestézii pojmenoval album Seeing Sounds. A rapper Kanye West kdysi šokoval fanoušky tvrzením, že každý jeho beat je vlastně malba. Zvuky podle něj automaticky vytvářejí barvy a vizuální obrazy. Lorde zase přiznala, že špatná barva skladby ji může doslova rozčilovat. Pokud píseň nemá správný odstín, necítí se při jejím vydání dobře.

Pharrell Williams zdroj: Profimedia.cz

Když čísla mají barvu a čas existuje v prostoru

Synestézie ale zdaleka není jen o hudbě. Někteří lidé automaticky vidí písmena a čísla barevně. Jiní mají kolem sebe mentální mapu času. Minulost může být vlevo, budoucnost vpravo a jednotlivé měsíce vytvářejí kruhy, spirály nebo ovály. Existují dokonce lidé, kteří cítí chuť slov. Některá jména mohou chutnat jako vanilka, jiné připomínají kov nebo citrusy.

Nejextrémnějším známým případem byl muž jménem Solomon Shereshevsky. Ten měl propojených několik smyslů zároveň. Každé slovo u něj vyvolávalo barvy, chutě, zvuky i fyzické pocity současně. Díky tomu si dokázal pamatovat obrovské množství detailů téměř bez chyby. Jeho mozek ale fungoval tak intenzivně, že měl paradoxně problém chápat abstraktní myšlenky. Každý detail se mu totiž ukládal až příliš dokonale.

Vědci dnes synestézii nepovažují za nemoc. Naopak. Mnozí odborníci si myslí, že jde o zvláštní vedlejší efekt mimořádně kreativního mozku. A možná právě proto mají někteří lidé pocit, že hudba není jen něco, co slyšíme. Pro ně je to doslova barevný film odehrávající se přímo v hlavě.