Hnutí ANO vykrádá politické programy levicových i pravicových stran. Jednobarevná vláda Andreje Babiše tedy prosazuje opatření, která by se hodila sociálnímu demokratovi i Miroslav Kalousek. Může taková strategie fungovat a jak jí čelit?

Minimální mzda je svým způsobem ekonomický nesmysl a v konečném důsledku spíše zvyšuje nezaměstnanost, říká v rozhovoru pro Tiscali.cz Mirek Topolánek. Cesta pro tradiční strany podle něho může spočívat v přitvrzením své vlastní politiky.

Minimální mzda se od ledna zvýší, a to o 1200 korun na 12 200 korun. Zvedne se tak o 11 procent. Podle údajů ministerstva práce by si mělo polepšit asi 132 tisíc lidí, kteří za nejnižší odměnu pracují. Vláda Andreje Babiše v programovém prohlášení uvedla, že připraví závazná pravidla pro předvídatelný růst minimální mzdy. Menšinový kabinet ANO nemá ale ve sněmovně vyjednanou podporu.

Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12 200 korun, tedy o 11 procent, rozhodl v pondělí kabinet. Na Twitteru to oznámil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) i další ministři. Podle předsedy vlády tak nejnižší výdělek v příštím roce překročí 40,5 procenta průměrné mzdy ve státě.

Předseda Zelených Matěj Stropnický v rozhovoru pro Tiscali.cz hovoří o tom, jak skloubit nástroje politiky a aktivismu. Vysvětluje, co přesně znamená princip "kdo znečišťuje, ať platí", a přibližuje přínosy zdanění velkých znečišťovatelů.

Strana zelených by ráda pronikla do sněmovny. Priority pro svou kampaň vybrala dobře i její zahájení se povedlo. Kouzlo se ovšem skrývá v detailu. Rozhodující je dojem, který Zelení vyvolávají navenek. Drobné lapsy se jí mohou vymstít.

Minimální mzda vroste od začátku ledna na 11 tisíc korun měsíčně, tedy na 66 korun za hodinu. Zvýšení o 1100 korun, které schválila vláda, se bude týkat o zaměstnanců s invalidním důchodem. Bude tedy platit jedna sazba pro všechny zaměstnance. 

Ústavní soud by měl podle ombudsmanky Anny Šabatové zrušit vládní nařízení na minimální mzdu pro invalidní důchodce. Požaduje, aby byla pro všechny stejná. Souhlasí s ní i předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása, její krok ale považuje za mediální a unáhlený, protože se podle plánu mají srovnat od ledna 2017.