Minimální mzda od ledna vzroste o 1000 korun na 16 200 Kč. Nařízení schválil kabinet. Informaci České televize potvrdil ČTK premiér Andrej Babiš.

Na naší politické scéně se objevily dva nové subjekty, které se hlásí k levici. Ačkoli chtějí prosazovat velmi podobné věci, zatím upřednostňují tříštění sil a konkurenční boj před spoluprací. Jaké šance mají a v co nakonec může vyústit přítomnost více totožně profilovaných uskupení?

Sociální demokracii se daří prosazovat jedno opatření za druhým. Od svého vstupu do vlády se může pochlubit řadou úspěchů a premiér Andrej Babiš se zdá být v defenzivě. Přesto není jisté, zda si tím strana pomůže. V čem je problém? Proč hnutí ANO působí přesvědčivěji než ČSSD?

Minimální mzda vzroste od ledna o 1150 korun na 13 350 korun, rozhodla v úterý vláda. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová usiluje o to, aby se v roce 2021, kdy vyprší současnému kabinetu mandát, přiblížila 16 tisícům korun. O 15 200 korunách v rámci tohoto období pak mluvil nedávno i premiér Andrej Babiš (ANO). 

Minimální mzda se od ledna v Česku zvýší o 1150 korun na 13.350 korun. Dohodli se na tom dnes zástupci koaličních stran ANO a ČSSD. O případném zvýšení životního minima budou dál jednat. Novinářům to po jednání tripartity a koaličních špiček řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle Hospodářské komory změna zatíží podnikatele vyššími náklady.

Sociální demokracie po dnešní koaliční radě navrhuje růst minimální mzdy od ledna o 1200 korun měsíčně na 13 400 korun. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) považuje sumu za rozumný kompromis. ČSSD dosud prosazovala přidání o 1500 korun, premiér Andrej Babiš (ANO) mluvil o navýšení o tisícikorunu. ČSSD podporovala požadavek Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Zaměstnavatelé doporučovali růst nejvýš o 800 korun.

Minimální mzda v Česku by se mohla od roku 2020 zvyšovat tak, aby vždy od ledna odpovídala polovině průměrné mzdy z předloňska. Tento valorizační mechanismus navrhuje do novely zákoníku práce ministerstvo práce. Po jednání s předáky Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Odbory s návrhem souhlasí. Záměr dostat nejnižší výdělek na 40 procent průměru jim nestačí. Zaměstnavatelé jsou pro zavedení mechanismu, nesouhlasí ale s jeho parametry.

Debata o zavedení nepodmíněného základního příjmu pokračuje a objevuje se i tam, kde by ji člověk nečekal. Prosazení rovného příjmu nemusí být vůbec tak nereálné, jak to teď možná vypadá, ovšem stejně tak není jeho vyplácení všespásné.