V Evropě přibývá těch, kdo odmítají Evropskou unii a nostalgicky vzpomínají na národní stát. Nyní už i ve Švédsku, které bylo až dosud synonymem pro liberalismus a toleranci. Evropa tak podle všeho přejímá trend, který už dlouhá léta razí Izrael.

V Institutu Václava Klause vznikl manifest kritizující liberální demokracii. Jeho hlavní autoři - bývalý prezident Václav Klaus a výkonný ředitel jeho institutu Jiří Weigl - naopak prosazují skutečnou, normální demokracii, ale trochu se jim pletou pojmy.

Iniciativa nezávislých kandidátů Praha sobě, která má v plánu vzít během voleb do zastupitelstva útokem pražský magistrát, zažívá momentálně těžké chvíle. Šéf hnutí Jan Čižinský buď odhalil svou - pro řadu Pražanů nepřijatelnou - tvář, anebo je nezodpovědný ňouma.

Hájit morální principy je sice věc chvályhodná, setrvávat na nich ale tvrdošíjně a za každou cenu i tehdy, když vedou do slepé uličky, nikomu neprospěje. To platí především v zahraniční politice. Něco podobného se pokusil naznačit šéf německých liberálu ze Svobodné demokratické strany (FDP) Christian Lindner, když navrhl, aby se konflikt kolem anektovaného Krymu "zmrazil" a začalo se s Moskvou zase normálně mluvit. Za to, že se pokusil prolomit tabu, to pořádně schytal, což je podle deníku Die Welt ukázkou toho, jak maximalistické lpění na morálních pozicích znemožňuje jakoukoliv cestu vpřed.

Předseda strany Liberálové.cz Pavel Weiss navrhuje, aby zesnulého Otakara Motejla nahradil v úřadě ochránce lidských práv někdejší disident a exministr vnitra Jan Ruml.