Libanon

V probíhajícím konfliktu mezi Izraelem a Hizballáhem (neplést s Hamásem) provedlo izraelské letectvo v pondělí brzy ráno četné nálety na jih Libanonu, jejichž cílem byla místa, která údajně militantní skupina využívá ke skladování zbraní.

Ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo Čechy v Libanonu, aby urychleně opustili zemi. V případě další eskalace situace na Blízkém východu není možné zaručit provoz komerčních letů a mezinárodního letiště v Bejrútu. O opatření informovala Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva.

V době, kdy premiér Andrej Babiš na evropské i domácí půdě opakuje, že Česká republika rozhodně žádné uprchlíky přijímat nebude, vzniká s podporu některých politiků iniciativa, která má vést k tomu, že Česko poskytne útočiště několika desítkám dětí z uprchlických táborů v Řecku, případně z Libanonu, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila tři dozorce z pankrácké věznice ze zneužití pravomoci. Libanonci Alímu Fajádovi, který byl ve vazbě, údajně půjčovali mobil a umožnili mu telefonovat. Serveru Neovlivni.cz to potvrdil mluvčí inspekce Ivo Mitáček. Fajád byl v únoru 2016 propuštěn výměnou za pětici Čechů, unesených v Libanonu. O jeho vydání žádaly Spojené státy.

Čtveřice Čechů, kteří byli uneseni v Libanonu před čtyřmi roky, nemají nárok na 40 milionů od českého státu. Obvodní soud pro Prahu 1 jejich žádost zamítl, protože české orgány zapojené do případu tehdy nepochybily. Téměř dvě stě dnů věznění Češi věří, že stát o chystaném únosu věděl a nepokusil se mu zabránit. Rozsudek není pravomocný, lze se proti němu odvolat.

Cash for Work, čili prachy na dřevo za práci. Tak se jmenuje pracovní program, na jehož financování koncem loňského roku vyčlenila německá vláda 230 milionů eur (5,9 miliardy korun). Jeho cílem je podpořit především málo kvalifikované síly. Nikoliv ovšem v Německu, ale ve státech kolem Sýrie, kterou od roku 2011 zmítá občanská válka.

Rezignace libanonského premiéra Saada Harírího přišla v sobotu 4. listopadu jako blesk čistého nebe. V projevu, který přečetl z papíru při návštěvě saúdskoarabského Rijádu, uvedl jako důvody dramatického kroku obavy o svůj život.

Je saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán bezohledný mocenský stratég, který arabský svět zatahuje do stále hlubší krize, aby zajistil své zemi vůdčí postavení? Anebo je to odvážný reformátor, který chce konečně zatočit se středověkými tradicemi a všudypřítomnou korupcí a udělat z ropné monarchie moderní stát západního typu? O co vlastně jde novému silnému muži v Rijádu, kromě konsolidace vlastní moci? Je to vizionář a reformátor, nebo mocí posedlý válečný štváč?