letecká doprava

Americkými aerolinkami sice v poslední době otřáslo několik velkých skandálů, které neušly celosvětové pozornosti, ale pokud jste si mysleli, že to nějak zamávalo s jejich oblíbeností u cestujících, tak jste na omylu. Kdepak, létání se v Americe těší dokonce větší popularitě než dřív. 

Piloti budou smět létat pro aerolinky nejen v pracovním poměru, ale i na živnostenské oprávnění. Tato změna, kterou v pátek sněmovna schválila v novele zákona o civilním letectví, má pomoci řešit potíže s nedostatkem pilotů. Vládní novela má především za cíl na základě evropské směrnice snížit úroveň hluku na letištích. Nyní ji dostane k projednání Senát.

Pražské letiště v pondělí zpřísnilo bezpečnostní opatření. Pracovníci letiště nově začínají kontrolovat přítomnost stop po výbušninách v namátkou vybraných zavazadlech cestujících. Pasažéry letiště vyzvalo, aby používali zámky, které může bezpečnostní obsluha otevřít bez poškození.

Co mají společného hollywoodské hvězdy John Travolta a Tom Cruise, rocker Bruce Dickinson a finský premiér Juha Sipilä? Možná toho je víc, ale jedna věc je obzvlášť markantní: letadlo, kterým cestují, si zpravidla i pilotují.

Cestující během letu mohou zažít nejednu horkou chvilku - ale někdy i přímo okamžik hrůzy, pokud během letu zemře na palubě letadla člověk. Dřív se nebožtík prostě přikryl dekou, na oči se mu nasadila spací maska a vedle něj se položily noviny a sklenice s pitím – aby si všichni mysleli, že si zkrátka jen zdříml. To se už dnes nedělá – ale jaký je vlastně postup? Co se stane s tělem? A jaký má personál instrukce?

Pokud poletíte do USA a Británie z některých vybraných zemí, zapomeňte na to, že byste mohli cestou pracovat nebo třeba sledovat filmy na notebooku. Do kabiny letadla si totiž nemůžete vzít elektronické přístroje větší než mobilní telefon. Úřady obou zemí to vysvětlují bezpečnostními důvody, avšak neposkytly zatím mnoho detailů. Máme se definitivně smířit s tím, že letiště jsou zónami strachu?

Je ostuda, aby se v zemi, která má tolik časových pásem jako Rusko, létalo cizími letadly. Nejsou o nic lepší než naše! S touto teorií přišel ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin, který hodlá znovu oprášit výrobu starých sovětských dálkových letounů. Celá legrace by měla přijít na 109,3 miliardy rublů (přes 46 miliard korun). Otázka ovšem je, kdo to potřebuje, komu to poslouží a k čemu je to celé vlastně dobré.

Ve snaze udržet krok s nízkonákladovými společnostmi zavádí stále více aerolinek levné letenky. Jejich majitelé se ale musí připravit na to, že budou muset leccos překousnout – a někdy se s nimi bude zacházet téměř jako s obtížným hmyzem.