houbaření

Že se houbová jídla nesmějí ohřívat, patří k nejodolnějším houbařským pověrám. Smaženici nebo houbovou omáčku klidně dojíte i druhý den. Musíte ale dodržet dvě pravidla.

Václavky rostou v trsech na pařezech a koš se s nimi naplní za pár minut. Jenže syrové jsou jedovaté a chybuje se u nich častěji než u kterékoli jiné jedlé houby. A to dokonce ani ne tak v lese, ale spíš doma u sporáku.

Plný košík je půl práce. Ta druhá polovina se odehraje v kuchyni a rozhoduje se v ní o tom, jestli budete mít v lednu houbovou omáčku, nebo sáček dobrý leda tak na vyhození. Tři nejčastější omyly se dají opravit za odpoledne.

Plný košík hřibů skončí často rovnou v mrazáku. Mykolog Jiří Baier přitom už roky opakuje, že syrové houby do mrazničky nepatří a že si tím lidé vyrábějí jed. Hygienici ale tak přísní nejsou. Kde je pravda a co udělat, abyste to nemuseli řešit?

Po srpnových deštích se konečně rozbíhá houbařská sezóna. Jenže pozor, v lese se nesmí bez rozmyslu trhat úplně všechno: Zvláště chráněných hub je v Česku šestačtyřicet druhů a několik z nich jsou hřiby, které se od těch běžných na první pohled skoro neliší. Za jejich sběr může fyzická osoba dostat pokutu až sto tisíc korun.

Houby u nás nejsou jen jídlo, ale také tradice, rodinný rituál, důvod vyrazit do lesa i téma, které spojuje přírodu, vědu, umění a gastronomii. Fotograf, houbař a zakladatel projektu Czech Fungi Jan Hodač tento svět ukazuje v celé jeho šíři a vytvořil tak festival, který z hub dělá mnohem větší téma než jen plný košík hřibů.

Mapa předpovědi růstu hub od ČHMÚ hlásí příhodné podmínky k výskytu lesních pokladů.

Majitelé lesů poukazují na nutnost vystavit české houbařské vášni alespoň nějaké mantinely.