hnutí Ano

Živnostník by měl být z pohledu vlády užitečný druh. Nekecá, maká jako šroubek, aby si vydělal, nemarodí, protože si to nemůže dovolit, a za krize nechodí na pracák s nataženou rukou. Že by se toho Babiš a spol. dovtípili?

Sociální demokraté budou na svém březnovém sjezdu projednávat změnu stanov. Vypadá to, že strana vsadila na větší akceschopnost a efektivitu svého fungování a lepší komunikaci svých představitelů. Úsilí ČSSD ale naráží na limity dané situací, ve které se nachází. Jak si s nimi poradí?

Zuzana Baudyšová rezignovala k úterý ze zdravotních důvodů na senátorský mandát za Prahu 9. Do horní komory byla zvolena za hnutí ANO v roce 2014. V obvodu se tak budou muset konat ještě letos doplňovací senátní volby. Baudyšová svou rezignaci oznámila písemně předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi (ODS), informovala senátní tisková tajemnice Eva Davidová.

Peněžité náhrady, které církve dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, zřejmě budou podléhat zdanění. Předpokládá to novela poslanců KSČM, kterou ve středu schválila sněmovna. Pravice neprosadila návrh TOP 09 na zamítnutí sporné předlohy, která nyní poputuje k posouzení do Senátu. Zdanění náhrad patří k podmínkám komunistů pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD.

Není výmluvnější vysvědčení pro českou reprezentaci v Evropském parlamentu, než nízká účast v evropských volbách. Několik málo měsíců před květnovými volbami je poslední příležitost to změnit. Zůstane i v časech, které nejsou pro Evropskou unii jednoduché, naše ochota volit své zástupce na mizivé úrovni? A co k tomu přispívá?

Kvůli zpolitizované české státní správě před několika lety reálně hrozilo, že se zastaví dotační pěnezovod z Bruselu do Česka. Nepřekročitelnou podmínkou bylo, aby Česká republika konečně – jako poslední stát EU – přijala zákon o státní službě. Stalo se tak v roce 2014, tedy za předchozí vlády ČSSD a ANO. Ovšem nyní chtějí de facto stejní politici plnou moc nad úřady získat zpět, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Slovo populismus se s ohledem na výsledky nejrůznějších voleb skloňuje ve světě i v České republice již pravidelně. Lze si jej snadno ztotožnit s konkrétními tvářemi. V USA Trump, v Maďarsku Orbán, v Česku Babiš, Okamura, Zeman, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.

Václav Klaus údajně nevyloučil, že by mohl znovu kandidovat na post hlavy státu. Ve skutečnosti především podpořil hradní tažení svého syna. Jaká úskalí by musel Klaus mladší překonat, aby se stal příštím prezidentem, a co může jeho cestu na Hrad zhatit?