historie

Je možné, aby někdo byl jenom špatný? Dá se i na tom nejhorším a nejtěžším zločinci najít něco dobrého a sympatického? "Problém je v tom, že se Adolf Hitler líčí jako absolutní zlo. Ale je samozřejmě známo, že v historii nic není ani pouze černé, ani pouze bílé." Těmito slovy zhodnotil nacistického vůdce kontroverzní člen pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) Björn Höcke v nedávném rozhovoru pro Wall Street Journal. V souvislosti s třetí říši se opravdu hovoří o několika pozitivech - jde ale o pouhý mýtus.

Náš bratr ve zbrani nám vrazil dýku do zad, psala už loni turecká média, když německý Spolkový sněm schválil rezoluci označující masakr Arménů Osmanskou říší za genocidu. To ovšem nebyla narážka na nynější společné členství v NATO, ale na první světovou válku, kdy císař a sultán byli spojenci. Přitom to mezi nimi už tehdy pořádně zaskřípalo, a kdyby válka bývala dřív neskončila, neváhali by po sobě střílet.

Kolem roku 1900 byla nenávist vůči Židům ve Francii a Rusku mnohem výraznější, než v Německu. Jak je tedy možné, že holocaust nezačal právě třeba ve Francii? Odpověď hledá ve své nové knize německý historik Götz Aly.

Když se v Evropě mluví o pravicových populistech, většinou zaznívají jména jako Marine Le Penová nebo Geert Wilders. To zřejmě přišlo jejich kolegům z Dánské lidové strany trochu líto, a tak se také ozvali. Troškaři rozhodně nejsou: chtějí, aby jim Německo vrátilo Jižní Šlesvicko.

Radikálové z Islámského státu zveřejnili video zachycující ničení starověkého města Nimrúd v Iráku. Záběry ukazují, že si na vzácné památky islamisté vzali nejen sbíječky, ale i buldozery a dokonce i výbušniny.

Radikálové z Islámského státu najeli na starověké asyrské památky v iráckém Nimrúdu s buldozery. Ničení archeologických skvostů nevyčíslitelné hodnoty je podle UNESCO válečný zločin.

Potápěči vylovili ze Středozemního moře poblíž izraelských břehů devět kilo zlatých mincí z doby před 1000 lety. Nález je podle izraelského úřadu pro památky tak unikátní, že má nevyčíslitelnou hodnotu.

Britští historici zkoumali ostatky anglického krále Richarda III. a tvrdí, že se jim podařilo objevit zranění, které způsobilo v roce 1458 jeho smrt. S největší pravděpodobností v bitvě u Bosworthu padl po zásahu do hlavy, uvádí SkyNews.