Česko nekomunikuje v otázce péče o válečné pomníky, stěžují si Rusové
19. 12. 2018 – 17:20 | Zpravodajství | vac
Rusko navrhlo Česku tento měsíc uspořádat schůzku o součinnosti ohledně válečných pomníků, ale nedostalo odpověď z české strany. Uvedla to dnes mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová s tím, že odbor péče o válečné hroby českého ministerstva obrany dříve obviňoval Rusko, že porušuje bilaterální mezivládní dohodu o vzájemné údržbě válečných hrobů z 15. dubna 1999.
"Ruská strana skutečně přijala rozhodnutí o tom, že není účelné letos uspořádat zasedání smíšené mezivládní komise o plnění výše zmíněné dohody. Z tohoto důvodu byla české straně v listopadu zaslána příslušná nóta. Takové rozhodnutí vyvolala situace, vzniklá nečinností českých úřadů v souvislosti s tím, že u památníku sovětského maršála Ivana Koněva v Praze byly umístěny tabulky s textem neodpovídajícím jeho (maršálově) historické roli," řekla Zacharovová podle agentury TASS.
Mluvčí také uvedla, že právě pod Koněvovým velením sovětská vojska osvobodila od nacistů velkou část Československa a zachránila Prahu.
Zacharovová poznamenala, že namísto toho ruská strana navrhla Praze uspořádat v prosinci v Moskvě pracovní schůzku, na které by se posoudily všechny aspekty součinnosti v dané oblasti. "Odpověď na tento návrh jsme dosud nedostali," zdůraznila. "Namísto konstruktivního dialogu o celém souboru nahromaděných problémů v oblasti válečných pomníků česká strana demonstrativně háže na stůl slova vytržená z kontextu," dodala.
ČTĚTE TAKÉ:
Nikdy nekončící války o pomníky
Podrobná odpověď na česká obvinění má být podle mluvčí zaslána v nejbližší době po linii mezivládní komise. Dodala, že ruská strana plní své závazky, usiluje o konstruktivní dialog a očekává stejný přístup z české strany.
Letos 21. srpna byla u sochy maršála Koněva v Praze 6 odhalena vysvětlující deska, která popisuje roli maršála Koněva v roce 1945, kdy s ukrajinským frontem osvobozoval Československo od nacistů, v roce 1956, kdy řídil potlačení maďarského povstání, a v roce 1961, kdy se jako velitel skupiny sovětských vojsk podílel na řešení berlínské krize výstavbou zdi rozdělující město. "V roce 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa," píše se také na desce.
Vzpomínaný pomník byl odhalen v roce 1980. Proti vysvětlující tabulce protestovali čeští komunisté, nelíbí se ani ruskému velvyslanectví. Tvrzení o podílu Koněva na přípravě operace Dunaj v roce 1968, tedy invazi do Československa, je podle velvyslanectví nepodložené.
Česká republika každoročně do Ruska posílá statisíce korun na údržbu legionářských pomníků a hrobů. Na některých místech se ovšem dosud nepodařilo pamětní desky či památníky odhalit kvůli odporu místních úřadů či obyvatel, přestože jsou pomníky dávno vyrobeny. Týká se to pomníků, které by připomínaly padlé v Samaře a v bitvě u Lipjag v Povolží.