Nenechte se zmást, nemá to nic společného s naším současným prezidentem. Kdepak, oslava 25. ledna je spojena s osobou legendárního hlasatele Československé televize - s Milošem Frýbou. Kolem něj již v 80. letech vznikl recesistický kult, který se stále drží a dodnes rozvíjí. Vyznavači "Velkého hlasatele", jež sami sebe nazývají "frýbovci", se každý rok 25. ledna scházejí v pražských Dejvicích, aby zde oslavili takzvaný "Frýbestr".

Mladší generace, které vyrůstaly až po sametové revoluci, nemusejí tohoto seriózně vyhlížejícího muže s typickou blonďatou pěšinkou a v tesilovém obleku nutně znát. Miloš Frýba byl jednou z hlavních tváří normalizační televize v 70. a 80. letech, kdy se na obrazovce objevoval prakticky pořád a svým typicky klidným a kultivovaným projevem uváděl filmy, pořady a zprávy, nebo po vysílání Večerníčku posílal děti spát. Často se o něm mluví jako o jedné z pevných jistot obyvatel socialistického Československa.

Miloš Frýba do Československé televize původně nastoupil v roce 1968 jako tvůrce elektrických efektů. Na obrazovky se ale dostal již v roce 1970. Byl vůbec prvním mužem, který u nás pracoval jako programový hlasatel, do té doby to byla vyloženě dámská funkce. Po roce 1990 z obrazovek zmizel, v televizi však stále pracoval až do roku 2008 jako režisér dne. Zemřel v roce 2010 po opakované mozkové mrtvici ve věku 65 let.

Pan hlasatel

Jako hlasatel se stal legendární postavičkou již v 70. letech. Například se tak několikrát mihl v různých filmech, kde hrál prakticky sám sebe. V roli hlasatele je tak k vidění třeba ve sci-fi snímku Odysseus a hvězdy nebo v televizní pohádce O chudém královstvíčku. Větší roli má pak v krátkém filmu Otrantský zámek od Jana Švankmajera, kde sice hraje postavu stejného jména, ale místo své klasické role televizního hlasatele ztvárňuje skeptického reportéra.

Není tak divu, že právě kolem výrazné osobnosti Miloše Frýby v 80. letech vznikl v punkovém prostředí recesistický fanklub frýbovců, kteří začali postupně utvářet rozsáhlou legendu o slavném hlasateli. Z Miloše Frýby se v rámci této recese stala opěvovaná modla, pomalu božstvo a nejúžasnější hlasatel všech dob, který oznamuje ty nejlepší zprávy vždy přesně v 8:50.

Naopak další osobnosti hlasatelů byly pro účely legendy přetvořeny na záporáky. Hlavní Frýbovou nemesis se pro frýbovce stal jeho kolega Alexander Hemala a jeho fiktivní následovníci "hemalovci". V pozadí pak Hemalovi jako méně výrazné nenáviděné figurky sekundují třeba hlasatelé jako Roman Víšek, Jiří Ptáčník nebo Hana Vávrová-Heřmánková.

Miloš Frýba mit uns

V těchto letech recesisté rozjeli rovněž hudební projekt F.B.H., v jehož v rámci začaly postupně vznikat předělávky známých písní, kde texty adorovaly Miloše Frýbu, vyprávěly příběhy o hlášení zpráv v 8:50, o boji frýbovců s Hemalou a podobně. Od roku 1990 se příznivci Miloše Frýby začali tradičně 25. ledna scházet v pražských Dejvicích v místní legendární nádražce, kde se Frýbestr koná dodnes a začíná - jak jinak než ráno v 8:50. Nádražka je mezi recesisty označována jako "Svatyně" a je zde k vidění fůra frýbovské výzdoby.

"Tam, kde leží stín Kavčích hor, je zaslíbená zem, tak přijíždí pan Miloš Frýba s televizorem. Hemala se rozklepal a začal strachy řvát, když Frýba zprávy zahlásil v 8:50," zpívá se například v předělávce Blízko Little Big Hornu.

"Vzpomínáš tenkrát před léty, když Frýba hlásil tyhlety nádherný skvělý v 8:50 zprávy. A pak přišel ten Hemala a krize v televizi nastala a nesmysly nám začli cpát do hlavy. Vzpomínáš, jak si se měla, kdyžs Frýbu uviděla? Byly to takový krásný zprávy a byly lepší, lepší než hemalový," můžeme si zase poslechnout v předělávce písničky Sametová od Žlutého psa. Celkově takto v rámci projektu F.B.H. postupně vznikly desítky podobně laděných recesistických děl.

Ke kultu Miloše Frýby se v minulosti přichomýtla i známá skinheadská kapela Orlík Daniela Landy. Ta v roce 1990 vydala album nazvané Miloš Frýba for president, na němž byla písnička Karel G. mit uns, ve které se mimo jiné zpívá "Miloš Frýba. Miloš Frýba. Miloš Frýba taky mit uns."

Punkoví frýbovci se ovšem proti počínání Orlíku vymezili a v rámci F.B.H. vznikla i předělávka písničky Komáři se ženili, která vypráví o tom, jak opilí skinheadi volili Frýbu, a ten se rozčílil tak, že týden nehlásil zprávy, a skinheadi se nakonec navzájem pobili.

Frýba a láska zvítězí nad Hemalou a nenávistí

Krom F.B.H. předělávek se objevily i originální písně o Frýbovi. Na počest hlasatelova kultu vznikla skupina Los Perros del Fryba, která se hlásí k tomu, že hraje "frýb-hop", a své parodické texty koření pořádně drsnou dávkou černého humoru. Jako třeba písnička Za Frýbu bych klidně seděl, kde se zpívá "nesnáším, když se uráží Frýba, to pak se mi v kapse kudla otvírá. Kdo se o Frýbu otírá, ten rychle umírá" nebo "ti řikám, abys to věděl, za Frýbu bych klidně seděl. Hemalu zabiju, abys to věděl".

Mimo hudební tvorbu v rámci Frýbova kultu vznikla i řada parodujících hlášek, které většinou na plakátech doprovázely jednotlivé ročníky Frýbestru. Mezi ty mediálně nejznámější patří například "Frýba a láska zvítězí nad Hemalou a nenávistí" nebo "Člověk míní, Frýba hlásí". Z těch méně známých (ale stejně povedených) to je pak například "Přišel, viděl, zahlásil", inspirované slavným Caesarovým citátem "Veni, vidi, vici", nebo "Ať vás provází zprávy", pocházející z ročníku, jehož plakát byl inspirován Hvězdnými válkami, kde hlasatel vystupuje v roli rytíře řádu Jedi.

Samotné plakáty Frýbestrů jsou ostatně moc povedenou směsicí humorných koláží a internetových memů. Vedle těch se 25. ledna objevují i parodické "Frýbonoviny" s recesistickými články.

Krom samotného Frýbestru příznivci hlasatelova kultu slaví rovněž Frýborozeniny pořádané kolem jeho narozenin 18. března. Pochopitelně to ale není tak velký a významný frýbovský svátek jako 25. ledna, kdy se poctivě pije pivo v dejvické nádražce už od 8:50.

Miloš Frýba je zkrátka věčný!