historie

Osobnost Gustáva Husáka dodnes budí vášně mezi odbornou i laickou veřejností. První ucelený životopis posledního komunistického prezidenta se stal knižním hitem a z jeho autora – historika Michala Macháčka – je spisovatelská celebrita, jejíž dílo dokázalo rozhádat recenzenty, píše Ondřej Neumann na webu Hlídací pes. 

Téma tábora v Letech, který byl za druhé světové války součástí "konečného řešení cikánské otázky", opět vzbuzuje vášně. Ty rozdmýchal předseda SPD Tomio Okamura společně s poslancem hnutí Miloslavem Roznerem vyjádřeními, které podle mnohých zlehčují romský holokaust. Proč se tak často nad táborem v Letech mává rukou jen jako nad pracovním táborem? Mají Češi problém smířit se s temnější částí naší historie? 

Proti mně stojí zástupce Okresního národního výboru, který přišel vybrat povinné dodávky. Tento rok si toho berou až podezřele moc, ale nehádám se s nimi, nemělo by to význam. S dojetím se loučím s polovinou svých koní a chci už pány úředníky vyprovodit, zástupce mě ale ještě zastaví: "Počkejte, pane Jehlík, podle seznamu, který jste sám podepsal, máte odevzdat ještě část ovcí." Zamrazí mě. Nikdy jsem na statku žádné ovce neměl. Na tváři pana zástupce se objeví úlisný úsměv.

Zapeklité dilema řeší v Berlíně. Starost jim tam dělá jedna africká královna ze 17. století. Politici si nejsou jisti, zda je panovnice, která vzdorovala portugalské nadvládě hodna vlastní ulice - dotyčná má totiž škraloup. 

V základech kostela Panny Marie na Pražském hradě byly v pátek uloženy ostatky muže a ženy žijících v 10. století. Ze stejného místa byly před více než 50 lety vyzdviženy pro antropologické zkoumání. Archeologové je připisují nejstarším Přemyslovcům, knížeti Spytihněvovi I. a jeho manželce.

Šikovné ruce trpělivých restaurátorů křísí v manufaktuře De Wit ve městě Mechelen na severu Belgie se vzácné staré gobelíny z celého světa. Právě tady je čistí, restaurují a zpevňují tisícerými stehy, aby znovu mohly odolávat zubu času.

Je na Češích, jestli se rozhodnou zrušit tak zvané Benešovy dekrety. Není je k tomu možné nutit, je přesvědčen šéf sudetských Němců Bernd Posselt. Ve zrušení dekretů, na jejichž základě byli sudetští Němci po druhé světové válce zbaveni občanství i majetku, ale nadále doufá. Řekl to v pátek na tiskové konferenci v Mnichově před víkendovým sjezdem Sudetoněmeckého krajanského sdružení.

K prvním obětem nastupujícího komunismu v naší zemi patřili již na samém konci druhé světové války protibolševičtí emigranti ruské a ukrajinské národnosti, kteří svůj nový domov nalezli v předválečném Československu. Patřil mezi ně i generál Sergej Nikolajevič Vojcechovský. Jeho tragický osud připomíná pamětní deska, umístěná v květnu letošního roku na budově školy v Konviktské ulici v Praze.