Fyzici z Francie, Spojených států a Rakouska se sjeli do Grenoblu a v tamním Ústavu Laue-Langevina rozdělili svazek neutronů na dva podle směru spinů jejich částic. Směr jedněch se shodoval se směrem vnějšího magnetického pole, směr druhých byl opačný.

V jednom ze svazků se pak vědcům podařilo vysledovat stopy částic – tedy změřit polarizaci neutronů v magnetickém poli – z druhého svazku.

Fyzici použili neutronový interferometr, který umožňuje sledovat vlnové vlastnosti neutrálních nuklonů. Svazek neutronů pustili přes interferometr, kde se rozdělil na dva. Z pokusu vyplynulo, že neutron může být najednou v obou svazcích.

S paradoxem kočky Šklíby (pojmenovaným podle chundelaté postavy z Alenky v říši divů, která dokázala zmizet a zanechat po sobě pouze úsměv), přišli vědci relativně nedávno. Paradox předpokládá, že vlastnosti některých objektů můžou být odděleny od hmoty.

Z pohledu klasické fyziky, která operuje s principem lokality, jde o něco nemožného. V kvantové mechanice, která zná stav kvantového provázání, je ovšem situace jiná. Při kvantovém provázání se totiž podsystémy dříve jednotného systému po jeho rozdělení stále ovlivňují.