Francie

Méně než měsíc do prvního kola prezidentských voleb ve Francii vypadá situace poměrně jasně: o prezidentské křeslo se podle průzkumů z poslední doby i podle dosavadní dynamiky souboje utkají Marine Le Penová, kandidátka krajně pravicové Národní fronty (FN), a Emmanuel Macron, bývalý ministr socialistické vlády. Zatímco o jistotě postupu Le Penové téměř není možné pochybovat, Macronova pozice je slabší, než by se na první pohled zdálo.

Češi nazývali Rakousko-Uhersko „žalářem národů“. Kandidátka na francouzskou prezidentku Marine Le Penová říká totéž o Evropské unii. Podaří se jí ale skutečně rozebrat EU na součástky - tedy na jednotlivé národní státy?

Vojenská hlídka ráno na pařížském letišti Orly zastřelila islámského extremistu, který se pokusil člence hlídky vzít automatickou pušku. Předtím severně od Paříže zranil při silniční kontrole policistu. Kvůli incidentu na letišti byla na dlouhé hodiny v oblasti přerušena letecká i pozemní doprava. Případ začal vyšetřovat prokurátor specializovaný na teroristickou problematiku.

Kolem roku 1900 byla nenávist vůči Židům ve Francii a Rusku mnohem výraznější, než v Německu. Jak je tedy možné, že holocaust nezačal právě třeba ve Francii? Odpověď hledá ve své nové knize německý historik Götz Aly.

Evropský parlament vyhověl žádosti francouzské justice a zbavil Marine Le Penovou poslanecké imunity. Důvodem bylo, že kandidátka krajní pravice na francouzskou prezidentku zveřejnila na twitteru videa zobrazující násilnosti Islámského státu.

Středový kandidát na francouzského prezidenta Emmanuel Macron si získává stále větší pozornost médií i voličů. Ne snad proto, že by se očekávalo jeho vítězství v květnovém prvním kole - to s největší pravděpodobností ovládne Marine Le Penová. Zvyšují se však jeho šance na postup do kola druhého, kde by měl královnu francouzské extrémní pravice porazit. Otázkou zůstává, jestli mu dosavadní tah na branku vydrží.

Po dvou mrtvicích je upoután na invalidní vozík, nemůže skoro mluvit, podle hlasů z jeho nejbližšího okolí je už duchem nepřítomen a na veřejnosti se objevuje jen výjimečně. Přesto na alžírském prezidentovi Abdalu Azízovi Buteflikovi podle mnoha evropských diplomatů a politiků do jisté míry závisí osud Evropy.

Stačilo pár dnů a nad někdejším favoritem francouzských prezidentských voleb se stahují mračna. Kandidát konzervativců Francois Fillon možná do jarního hlasování o budoucí hlavě státu vůbec nenastoupí. V preferencích klesl na třetí místo a v jeho straně sílí hlasy, aby kvůli skandálu kolem sporného zaměstnávání manželky Penelope a svých dětí z kampaně odstoupil. Jeho šance na vítězství je čím dál tím menší a republikáni se obávají, že se od nich veřejnost odvrátí i v červnových volbách parlamentních.