Populistické strany umějí pracovat s emocemi svých sympatizantů a proměňovat je ve volební zisky. Jedna emoce přitom vyniká – hněv. Právě ten pomáhá populistům získávat přinejmenším optickou převahu i na sociálních sítích. Algoritmus Facebooku takové emotivní příspěvky zvýhodňuje, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes. 

Přibývá případů, kdy se někteří politici odmítají bavit s novináři. Narostly jim křídla díky sociálním sítím? 

Na deník Mladá fronta DNES se na sociálních sítích sesypala vlna kritiky a posměchu, když se na titulní straně úterního vydání neobjevily žádné informace o rozsáhlých pondělních demonstracích. Snaží se noviny spojené s premiérem v demisi Andrejem Babišem lidmi manipulovat?

Existuje závislost na sociálních sítích, která by byla srovnatelná se závislostí na tabáku, alkoholu či drogách? A pokud ano, neměla by se zavést nějaká forma regulace? A jak by měla vypadat? A nebyla by ve výsledku kontraproduktivní, jako tomu bylo třeba s americkou prohibicí?

Takřka přes noc se z novináře, podnikatele a bývalého boxera Karla Slezáka stala internetová postavička. Stačilo k tomu málo – rvačka ve volebním štábu Miloše Zemana. Jen pár dní po "slavné scéně" její hlavní protagonista zemřel. Sociální sítě mu nedaly pokoj ani po smrti. Mohly za jeho skon?

Je to jako když Donald Trump jezdí po Spojených státech a sbírá hlasy voličů? Nebo to spíš připomíná běh Forresta Gumpa? Anebo je to něco v duchu klasického Vodňanského "Královna Alžběta beseduje s traktoristy"? Je to první krok k nenápadnému přechodu do vysoké (a možná i té nejvyšší) politiky, snaha na sebe upozornit, anebo touha pochopit svět, upřímný pokus být blíže lidem, prohodit s nimi pár slov a ukázat jim, že je jedním z nich? Možná od všeho trochu, Každopádně ale zakladatel a šéf Facebooku Mark Zuckerberg poctivě plní své novoroční předsevzetí, které oznámil 3. ledna: projíždí všech padesát států USA a setkává se s lidmi.

Lidé při čtení titulků článků sdílených na sociálních sítích příliš nepřemýšlí a bez mrknutí oka tak často věří naprostým nesmyslům, které ještě dál šíří. Lidská hloupost dovedla Facebook ke slibu cenzury. Bude to konec pro falešné zpravodajské weby?

Britská pojišťovna Admiral začala využívat facebookových projevů, aby stanovila výši pojistného pro povinné ručení. Za vykřičníky, nebo používání výrazů „nikdy“ nebo „vždy“ si zatím připlatí pouze prvořidiči, kteří jsou pro pojišťovnu nevyzpytatelní a potenciálně nebezpeční.