Je to týden, co dotlouklo srdce Helmuta Kohla, jednoho z nejvýraznějších evropských poválečných státníků, kancléře sjednotitele a spolutvůrce společné Evropy. Na tom se shodovaly prakticky všechny komentáře médií a politiků, které mu odpustily i skvrnu v podobě skandálu kolem utajených sponzorů jeho Křesťanskodemokratické unie (CDU), který byl smutnou tečkou za jinak velkolepou politickou kariérou. Mezitím se ale kolem Kohla rozhořela další bitva, do níž už nemůže zasáhnout: souboj o jeho dědictví, zatím jen o to politické.

Nevíte co s penězi? Postavte si palác, pořiďte si muzeum nebo sídlo pro váš koktejlový klub! Takhle to řeší evropské instituce.

Evropský parlament je nejdražší kočovný cirkus na světě. Prodražuje ho pendlování poslanců a úředníků mezi Bruselem a Štrasburkem. Jak ho zarazit?

Je lepší krajně vyostřená parlamentní debata, nebo zdánlivě férová, která je ve ale skutečnosti zmanipulovaná? Evropský parlament je zjevně spíše pro druhou možnost a schválil ve vší tichosti příslušnou změnu jednacího řádu. Pokud v řečníkově projevu zazní rasistické či urážlivé výroky, bude moci předseda europarlamentu nově nejen vypnout živý stream, ale dokonce i smazat nahrávku z archivu.

Bořek stavitel řádí v Bruselu. Královsky mu tam platí – z vašich peněz.

Evropská unie se snaží zjednodušit a zrychlit tvorbu zákonů a používá k tomu takzvané "trialogy".  Tím ale celý proces vytlačuje mimo oblast veřejné kontroly. Je to jen další voda na mlýn euroskeptiků, kteří označují unii za nedemokratický moloch, kde se vše rozhoduje v sekretariátech a mimo zraky veřejnosti. V případě trialogů nejspíš nejsou daleko od pravdy.

Bývalý europoslanec Edvard Kožušník – rád si říká Eda – si chce splnit svůj sen a vy mu s tím můžete pomoct. Není to však sen o nápravě věcí veřejných, o což by se teoreticky ze své politické pozice měl ze všech sil pokoušet, ale sen literární. Nebo přesněji literárně-běžecký. 

Řecká krize změnila postavení hvězd na nebi evropské politiky. Jak si v ní vedli hlavní aktéři?