evropské fondy

V Ostravě začala stavba Černé kostky - Centra digitalizace, vědy a inovací.

Česká republika dosud letos obdržela kompenzaci za vojenský materiál dodaný Ukrajině z Evropského mírového nástroje ve výši téměř 245 milionů korun.

Polský Sejm dnes schválil změny zákona o nejvyšším soudu, které mají podle vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) vést k uvolnění peněz z fondu EU na obnovu ekonomik po pandemii covidu-19.

Evropská komise dnes navrhla zablokovat Maďarsku výplatu 7,5 miliardy eur (183 miliard korun) ze strukturálních fondů Evropské unie kvůli trvajícím nedostatkům v boji s korupcí a při kontrole veřejných zakázek. Maďarské reformy, jimiž chtěla Budapešť docílit odblokování peněz, nejsou podle unijní exekutivy dostatečné. O návrhu EK budou rozhodovat členské státy.

Myslím si, že samosprávné kraje nedávají smysl, že bychom je v České republice mít neměli. Ukázalo se, že nejsou moc dobrým řešením, říká v rozhovoru pro Tiscali.cz starosta České Kamenice Jan Papajanovský. Kritizuje také, jak je nastaveno čerpání evropských dotací. (První část rozhovoru ZDE).

V mnoha ohledech výjimečné bude předsednictví Evropské unie, kterého se od počátku roku 2019 na šest měsíců poprvé ujme Rumunsko. Typický rytmus práce předsednické země s naplánovanými ministerskými jednáními a trpělivým posunováním různých agend směrem ke kompromisu naruší nejprve britský odchod z unie na konci března a poté také květnové volby do europarlamentu s následným přeskupováním sil na unijní politické šachovnici.

Za zbytečně složitý a administrativně náročný považuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) systém, kterým jsou v Česku rozdělovány peníze z fondů Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norska. Přesto podle zjištění kontrolorů Česko vyčerpalo přes 90 procent peněz. Systém spojený s rozdělováním peněz má na starosti ministerstvo financí. Tvrdí, že administrativa byla již částečně zjednodušena. 

Evropská komise (EK) ve středu představila návrh nové podoby fondů, které mají po roce 2020 podpořit sociální rozměr EU. Hlavním z nich je Evropský sociální fond plus (ESF+), v němž na léta 2021 až 2027 komise plánuje 101,2 miliardy eur (2,6 bilionu Kč). Členské státy, které budou o rozdělení většiny financí spolurozhodovat, budou muset nejméně čtvrtinu ze své přidělené části směřovat na podporu sociálního začleňování. Brusel chce zdvojnásobit také příspěvek pro studijní program Erasmus.