Polská národně-konzervativní vláda v uplynulých letech prosadila rozsáhlé změny v justici, které podle opozice, Evropské komise i různých nezávislých institucí ohrožují principy právního státu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes uvedla, že EU posoudí, zda poslední změny opravňují k uvolnění miliard eur.

Evropská komise Polsku jako podmínku pro výplatu dotací ve výši 23,9 miliardy eur (574 miliard korun) a přístupu k levným půjčkám za 11,5 miliardy eur (276 miliard Kč) stanovila splnění „milníků“ potvrzujících nezávislost polského soudnictví.

Týkají se zejména disciplinárních řízení se soudci. Ta má mít nově na starosti nejvyšší správní soud namísto teprve poměrně nedávno vytvořené komory profesní odpovědnosti působící při nejvyšším soudu. Ta nahradila disciplinární komoru nejvyššího soudu, kterou Evropská komise považovala za zpolitizovanou. Soudcům by také nově nehrozilo disciplinární řízení, pokud by zpochybňovali nezávislost kolegů, kteří se do funkce dostali díky jmenování orgánů, které jsou podle kritiků pod politickým vlivem.

Šéfka Evropské komise von der Leyenová dnes ve švédské Kiruně uvedla, že EU změny posoudí, zdůraznila však také, že musí být plně implementovány. „To by pak vedlo k vyplácení,“ dodala. „Především ale musí být implementace a právní řešení nalezeno v samotném Polsku,“ upozornila šéfka unijní exekutivy. Dodala, že zákon musí ještě projít druhou komorou parlamentu a pak teprve je možné analyzovat jeho konečnou podobu.

„Nový návrh zákona o soudnictví... je důležitým krokem k naplnění závazků vyplývajících z polského národního plánu obnovy,“ uvedl předtím v reakci na hlasování v Sejmu mluvčí Evropské komise Christian Wigand.

Mluvčí vlády Piotr Müller před dnešním hlasováním řekl, že novela „vznikla v rámci dohody s Evropskou komisí, aby se neukázalo, že to, co napíšeme, je nedostačující pro uvolnění peněz z fondu obnovy“.

Ohledně této novely panují neshody v samotné vládě Mateusze Morawieckého. Menší spojenec Práva a spravedlnosti, euroskeptická strana Solidární Polsko, byl proti jejímu přijetí. Její politici v čele s ministrem spravedlnosti Zbigniewem Ziobrem, který je tváří sporných justičních reforem, odmítají jakékoliv ústupky vůči Bruselu a nepodpořili plán Morawieckého změny schválit ve zrychleném řízení, aby Polsko co nejdříve získalo přístup k penězům z EU. Polsko letos na podzim čekají parlamentní volby.

Ve 460členné dolní komoře parlamentu zákon podpořilo 203 poslanců, proti se vyslovilo 52 poslanců, mezi nimi 22 z vládního tábora. Hlasování se zdrželo 189 zákonodárců z řad opozice. Šéf opozičních lidovců Wladyslaw Kosiniak-Kamysz před hlasováním řekl, že „pakliže ta novela dává šanci na ukončení sporu s EU... zdržíme se hlasu, abychom umožnili přijetí evropských peněz“. Zdůraznil ale, že novela podle něho neznamená konec porušování principů právního státu v Polsku. „Pokud někdo počítal, že se za vlády PiS vrátí právní stát, je od počátku na omylu,“ řekl.

Premiér Morawiecki o novele řekl, že je to „těžký kompromis“, ale že jde hlavně o ukončení sporu s Evropskou komisí. „Díváme se na východ, díváme se na západ - a ten spor na západě chceme ukončit, protože skutečný protivník je na východě,“ řekl Morawiecki. Polsko patří k zemím, které nejvíce podporují Ukrajinu čelící agresi ze strany Ruska.

O zákonu bude dál rozhodovat Senát, kde má těsnou většinu opozice. Senátoři už dříve oznámili, že do novely prosadí některé změny, které neprošly v Sejmu. Tam pak ovšem v dalším kroku schvalování normy mohou narazit na odpor PiS. Aby zákon začal platit, musí ho také podepsat prezident Andrzej Duda. Prezident upozorňuje, že novela vznikla bez konzultací s ním. K některým jejím částem má výhrady.