V létě 1987 odjížděl z Prahy zájezd do Rakouska. V autobuse seděl i sedmadvacetiletý tajně vysvěcený řeholník Ladislav Heryán. Snil o misii v Africe. V duchu se loučil, jeho rodiče ale nic nevěděli. Netušili, že se stal salesiánem, kromě techniky také vystudoval teologii a filozofii a chystá se nejspíš natrvalo opustit Československo. Heryánovy vzpomínky patří do Příběhů 20. století.

I po 74 letech od konce druhé světové války lze ve Velké Británii navštívit řadu míst spojených s působením československých perutí RAF. Předseda Klubu vojenské historie 276th Sqdn (reenacted) RAF Filip Procházka pro HlídacíPes.org vybral a okomentoval níže uvedené fotografie.

Příběhy spojené s někdejšími majetky české a moravské šlechty se vracejí i sedm desítek let poté, co o ně šlechtické rody po roce 1948, ale i těsně po skončení druhé světové války, přišly. Ať jde o potomky hlubocké větve Schwarzenbergů, knížecí rod Lichtenštejnů, či případ týkající se rodu Czerninů, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.

Pražské povstání patří mez nejvýznamnější momenty československého protinacistického odboje. Demonstrace se přelily do ozbrojených střetů, ve městě vyrostly barikády, zemřely tisíce lidí. 

Slovenský astronom, diplomat a voják Milan Rastislav Štefánik byl jednou z klíčových postav pro vznik Československa. Živý však do něj nikdy nevkročil. Zahynul 4. května 1919 právě během svého prvního poválečného návratu do Bratislavy.

Diskuze o české politické kultuře svádí k přehnaným soudům. Ať už příliš negativním, vztahujícím se k současné politice, nebo naopak bezmála oslavným na adresu první republiky. Co si z podobných debat vzít? A je namístě hovořit o tom, že je naše demokracie unavená?

Dnes má svátek Jiří a světec téhož jména je mimo jiné patronem skautů. Před 70 lety se však paradoxně začala psát historie pionýrské organizace, která měla režimu nepohodlné skauty, v tuzemsku junáky, zcela nahradit. Nakonec získala na "práci s mládeží" monopol.

Dnešní společnost je trochu pestřejší, než byl devadesátkový mainstream, to ale zároveň přináší možná i některé negativní odstíny, zdůrazňuje v rozhovoru pro Tiscali.cz historik Matěj Spurný. Popisuje také, v čem spočívá myšlenková chyba u nacionalismu, a oceňuje, že populární seriál zachytil aspoň cípek reality na Mostecku. (První část rozhovoru ZDE).