V Sezimově Ústí, blízko řeky Lužnice, si na přelomu 20. a 30. let nechali vybudovat letní sídlo pozdější druhý československý prezident Edvard Beneš a jeho paní Hana. Půvabné místo pak až do konce života považovali za svůj domov. Vilka a přilehlý park jsou dnes přístupné veřejnosti.

Před 25 lety zemřel první vůdce komunistické Severní Koreje Kim Ir-sen. Masový vrah, který zavedl hrůzovládu ve své zemi, dvakrát navštívil i Československo. Druhá návštěva byla přitom poměrně kuriózní.

Leoš Janáček patří k nejznámějším tuzemským hudebním skladatelům. Na uznání však čekal mnoho let a zažil i hluboký smutek. Narodil se před 165 lety.

Generál Josef Bílý, významná a neprávem opomíjená osobnost naší vojenské historie, velitel protinacistického odbojové skupiny Obrana národa. A jedna z prvních obětí zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Miliony mrtvých a nové rozložení sil ve světě byly hlavním výsledkem první světové války, na jejímž počátku stál atentát na následníka rakouského trůnu. Spáchán byl přesně před 105 lety v Sarajevu.

Před sto lety Češi jásali nad smlouvou, ve které Německo uznalo své hranice s novým státem – Československem. Za dvě desítky let jim však zbyly oči pro pláč.

"Támhle je, vidíte? Když se k zámku blížíte od Budějovic, jakoby na vás vyskočí," ukazuje směrem k bělostným obrysům Hluboké Alžběta Pezoldová. Její otec Jindřich a adoptivní dědeček Adolf bydleli na zámku jako poslední Schwarzenbergové před tím, než ho v roce 1940 zkonfiskovali nacisté. Nikdo z rodiny se pak už na Hlubokou nevrátil.

Nic, než co je spravedlivé – latinsky Nil nisi rectum – je rodové heslo hlubocké větve Schwarzenbergů. Spravedlnosti se přitom už 26 let snaží tato rodina domoci u českých soudů. Předkové Alžběty Pezoldové – rozené Schwarzenbergové – se proti českému státu nijak neprovinili, naopak ho v době okupace podporovali. Přesto zůstávají jediní, proti jejichž majetku vláda po druhé světové válce vydala zvláštní zákon – takzvaný Lex Schwarzenberg, píše Tereza Engelová na webu Hlídací pes.