V sociální demokracii nastane po komunálních a senátních volbách přeskupení sil. Důležitou roli sehraje výsledek pražské ČSSD. Jiří Zimola čeká na svou příležitost. Ve hře je i přímá volba předsedy. Podaří se mu vyčistit stranu od šíbrů a lidí spojených se Sobotkou a Chovancem?

S výsledky pražských komunistů v komunálních i sněmovních volbách to v posledních letech jde setrvale z kopce. Letos v říjnu dokonce poprvé hrozí, že se KSČM vůbec nedostane do zastupitelstva hlavního města. Co všechno by to pro stranu znamenalo?

Bývalý předseda Strany zelených Matěj Stropnický si pořídil zámek a letní senzace byla na světě. Pozornost, kterou vzbudil, je nakonec zajímavější než nemovitost, kterou si koupil. Proč Stropnický tak provokuje a dráždí?

Lidé identifikovali Miroslava Kalouska nikoliv jako zachránce našeho rozpočtu, když zastavil zadlužování, nýbrž jako někoho, kdo škrtá důchody, říká v rozhovoru pro Tiscali.cz čestný předseda TOP 09 a bývalý ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg.

Babišovi je úplně jedno, jaký program napíše, protože chce vládnout a ve své podstatě je mu jedno s kým, říká v rozhovoru pro Tiscali.cz místopředsedkyně KSČM Kateřina Konečná. Také hovoří o proměně své partaje v moderní levicovou stranu 21. století.

Podle bývalého předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga jsou Piráti levicovou stranou. Svým programem i chováním přitom dokazují, že jsou těžko zařaditelní. Ve skutečnosti se na pravolevé škále umístit nepotřebují, důležité je pro ně něco jiného.

Mezi kandidáty na Hrad nevidí sociální demokracie levicového uchazeče, uvažuje proto o vlastním, který by se postavil mocenskému paktu mezi prezidentem Milošem Zemanem a ministrem financí a vicepremiérem Andrejem Babišem (ANO). V rozhovoru to uvedl premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka, který zároveň vyloučil, že by se takovým kandidátem mohl stát sám.

S ohledem na aktuální dění se v poslední době zase rozehrává téma "rozdělené země", spolu s oblíbenou legendou o pravicové mládeži a levicovém, plebejském venkovu. Pověra o zmanipulovaných voličích z řad mladších ročníků, kteří volí proti svým zájmům, se v českém veřejném prostoru zabydlela minimálně od dob vlády Jiřího Paroubka a od té doby se vrací znovu a znovu. Při bližším ohledání a konfrontaci s realitou ovšem obstojí jen částečně.