S ohledem na aktuální dění se v poslední době zase rozehrává téma "rozdělené země", spolu s oblíbenou legendou o pravicové mládeži a levicovém, plebejském venkovu. Pověra o zmanipulovaných voličích z řad mladších ročníků, kteří volí proti svým zájmům, se v českém veřejném prostoru zabydlela minimálně od dob vlády Jiřího Paroubka a od té doby se vrací znovu a znovu. Při bližším ohledání a konfrontaci s realitou ovšem obstojí jen částečně.

V souvislosti s protestními akcemi proti Miloši Zemanovi se objevila řada konspiračních teorií. Jejich základní motiv je nudně předvídatelný – celé to organizovala CIA prostřednictvím americké ambasády. Mýtická pražská kavárna se snaží o druhý Majdan, mávání červených karet na Národní mělo zvednout vichr, který odfoukne podsaditou postavu prezidenta a uvrhne Česko do otrockého područí zločinných imperialistů. Spiklenecké blouznění je celosvětově populární disciplína, a tak ani v Česku nemůžeme zůstat pozadu. 

Miloši Zemanovi se nedá upřít jedna věc: Je mistrem návratů. Ještě před půl rokem to vypadalo, že současný nájemník Pražského hradu bude rád, když doklepe funkční období bez příliš velkého počtu trapných excesů typu viróza nad korunovačními klenoty. Paradoxně se mohl stát mužem, který definitivně nabourá podivnou tuzemskou fixaci na úřad hlavy státu. 

Výroky Václava Klause o Václavu Havlovi, které nedávno padly v rozhovoru pro jeden z tuzemských deníků, sice leckoho pobouřily, nikoho ale nepřekvapily.