Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes výrazně klesla. Během dne se dostala pod 30 eur (asi 740 korun) za megawatthodinu (MWh), a byla tak nejníže za téměř pět měsíců. Analytici to zdůvodňují poměrně vysokou nabídkou poté, co řada zemí v posledních měsících nahradila ruské dodávky zvýšeným dovozem zkapalněného zemního plynu z jiných států.

Česká republika zůstala i v loňském roce vývozcem elektřiny do zahraničí, podíl exportu se však snižuje. Celkem v roce 2023 exportovala devět terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziročně o pět TWh méně. I přesto bylo Česko loni čtvrtým největším exportérem elektřiny v EU. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno. Podíl exportu bude podle analýzy kvůli útlumu uhlí dál klesat, za několik let se tak ČR může stát dovozcem.

Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 288,5 miliardy korun. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Návrh státního rozpočtu na loňský rok předpokládal deficit 295 miliard korun. Výsledek hospodaření je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek čtvrtý nejhlubší v historii Česka.

Unijní ministři zodpovědní za energetiku dnes v Bruselu dosáhli dohody o prodloužení tří opatření, která byla loni přijata v reakci na válečnou agresi Ruska proti Ukrajině. Jejich cílem je zmírnit dopady energetické krize, tedy zejména snížit vysoké ceny energie a zvýšit bezpečnost dodávek plynu. Záměr prodloužit o rok platnost příslušných nařízení je zdůvodňován tím, že rizika pro bezpečnost dodávek plynu v EU přetrvávají. Česko na jednání zastupoval ministr průmyslu Jozef Síkela.

Dodavatelé nedávají žádný důvod ke zdražování potravin, obchodní řetězce při vyjednáváních s nimi přistoupí na zdražení nejvýše v jednotkách procent a někdy po potravinářích žádají i snížení cen. Novinářům to dnes řekla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová, podle které je situace okolo potravinářství uměle vyhrocená.

Stát uvolní na pomoci energeticky náročným firmám s cenami energií 3,5 miliardy korun. Peníze použije na snížení plateb firem na hladině vysokého a velmi vysokého napětí za obnovitelné zdroje energie, a to v průměru o dvě třetiny. Pomoc je určena pro téměř 25 000 odběrných míst, řekl na dnešní tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS).

Stát musí najít mechanismus, jak při nárůstu cen energií nad únosnou hranici zajistit, aby podniky neztratily konkurenceschopnost a domácnosti se nedostaly do tíživé sociální situace. V diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové televize CNN Prima News to dnes řekl místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS).

Regulovaná složka ceny energií v příštím roce výrazně vzroste. Pro domácnosti se u elektřiny meziročně zvýší o 65,7 procenta, což by mělo znamenat asi 1077 korun za megawatthodinu (MWh) víc. Průměrná domácnost, která podle dat energetických společností spotřebuje kolem tří MWh za rok, tak v příštím roce za regulovanou část elektřiny zaplatí zhruba o 3232 korun navíc. U plynu bude regulovaná složka vyšší o 38,8 procenta, což je nárůst asi o 125 korun za MWh.