Brexit

Brexit je inspirující i v Americe. Také za severním Atlantikem už leckoho napadlo: Což takhle dát si "nexit" ("next", tedy další exit)?

Pokud chcete vést britskou vládu, nemůže vám chybět sebevědomí. Theresa Mayová ho má na rozdávání, proto se může stát druhou premiérkou v historii ostrovní monarchie.

Předseda protievropské a protiimigrační Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage končí ve své funkci. Oznámil, že dosáhl svého cíle, tedy vyvést Británii z Evropské unie, a nemá už tak důvod věnovat se vrcholné politice. Podle evropských politiků je jeho krok "zbabělý".

Referendum dává lidem možnost rozhodnout v důležitých otázkách vlastnoručně, nikoli prostřednictvím politiků, takříkajíc "o nás bez nás". Bohulibý nástroj přímé demokracie ale příliš dobra nepřináší. Na jedné straně pomáhá politikům zamaskovat jejich neschopnost účinně řešit problémy, na straně druhé rozděluje společnost na nesmiřitelné tábory tak výrazně, až je z toho vzniká dojem, že propukla občanská válka. 

Rozvod Evropy s Brity může skončit jako pohádka o chytré horákyni. Spojené království z unie vystoupí, jeho část v ní však zůstane.

Rozhodnutí více než 17 milionů Britů o odchodu z Evropské unie pošramotí nejen vztahy království s Evropou, ale i s jejími bývalými koloniemi. Přestože britská královna vládne Austrálii jen symbolicky, republikáni vidí ve výsledku šanci, jak s Londýnem zcela přetrhnout pupeční šňůru a získat kompletní nezávislost.

Pokud by se uděloval řád za zásluhy o brexit, mohlo by jím být vyznamenáno nejméně deset politiků i skupin. Jak z Británie, tak z kontinentálních států. Včetně Česka.

Jeden z největších zastánců odchodu Velké Británie z Evropské unie, bývalý starosta Londýna Boris Johnson, překvapivě nebude kandidovat na šéfa Konzervativní strany a nenahradí tak Davida Camerona v premiérské funkci. Vysvětlil to tím, že strana potřebuje někoho, kdo stmelí odpůrce a zastánce unijního členství, což on není.