Antarktida se hroutí: Tučňáci mizí a vědci bijí na poplach

Antarktida, jedno z posledních nedotčených míst na planetě, se mění rychleji, než si ještě donedávna vědci dokázali představit. Led, který po tisíce let tvořil pevný základ života v této extrémní oblasti, mizí přímo před očima. A spolu s ním se začíná hroutit i svět, na kterém jsou závislí jeho nejikoničtější obyvatelé. Tučňáci císařští a lachtani antarktičtí, symboly divoké jižní přírody, dnes čelí hrozbě, která může během několika desetiletí rozhodnout o jejich osudu.

Tučňák císařský, největší druh tučňáka na světě, byl nově zařazen mezi ohrožené druhy. Ještě nedávno byl považován za relativně stabilní, ale nové vědecké odhady ukazují dramatický zlom. Pokud bude současný trend pokračovat, jeho populace by se mohla do 80. let tohoto století snížit až o polovinu. Už mezi lety 2009 a 2018 zmizelo více než dvacet tisíc dospělých jedinců, což představuje zhruba deset procent celé populace. Dnes se jejich počet odhaduje na přibližně 595 tisíc dospělých ptáků, a čísla dál klesají.

Led mizí pod nohama a mláďata hynou

Hlavní příčinou je dramatický úbytek mořského ledu, který je pro tučňáky doslova otázkou života a smrti. Tito ptáci jsou na něm zcela závislí. Na pevném ledu se rozmnožují, vychovávají mláďata i přepeřují. Jakmile se led začne rozpadat příliš brzy, nastává katastrofa.

Od roku 2016 zaznamenává Antarktida rekordně nízké hodnoty mořského ledu. Ten se navíc rozpadá stále dříve během roku. Výsledkem je, že téměř polovina známých kolonií zažívá selhání rozmnožování. Mláďata, která ještě nemají voděodolné peří, padají do ledové vody a hynou na podchlazení nebo se utopí.

Rok 2022 byl obzvlášť tragický. V oblasti Bellingshausenova moře se rozpadl led pod pěti koloniemi najednou. Odhaduje se, že zahynulo kolem deseti tisíc mláďat. A podobné scénáře se začínají opakovat čím dál častěji.

zdroj: Profimedia.cz

Nebezpečí hrozí i dospělým jedincům. Každý rok musí tučňáci projít náročným procesem přepeřování, během kterého ztrácejí své voděodolné peří. Po dobu zhruba jednoho měsíce nemohou vstoupit do vody, jinak by nepřežili. Pokud se v této době led pod nimi rozpadne, nemají šanci uniknout. Končí ve smrtící ledové vodě bez ochrany.

Satelitní snímky z posledních let navíc ukazují znepokojivý trend. V oblastech, kde dříve žily tisíce tučňáků, dnes zůstávají jen malé, izolované skupiny. Změna není pomalá ani postupná. Je rychlá, náhlá a pro mnohé kolonie fatální.

Hlad, konkurence a boj o přežití pod hladinou

Podobně dramatická situace panuje i u lachtanů antarktických. Jejich populace se během pouhých tří desetiletí propadla o více než polovinu. Z více než dvou milionů jedinců na konci 20. století jich dnes zůstává necelý milion. I tento druh byl proto nově označen jako ohrožený. Na vině je opět změna klimatu, která narušuje celý potravní řetězec Jižního oceánu. Klíčovou roli zde hraje kril, drobný korýš, na kterém závisí nejen lachtani, ale i velryby a další mořští živočichové. Jak se oceány oteplují, kril se stahuje do chladnějších, hlubších vod a dál od pobřeží.

Pro lachtany to znamená zásadní problém. Musí se vydávat na delší a náročnější lov, což snižuje jejich šance na úspěch. Nejvíce na to doplácejí mláďata, která často nepřežijí svůj první rok života. Situaci navíc zhoršuje konkurence s velkými kosticovými velrybami a neustálá hrozba predátorů, jako jsou kosatky nebo tuleni leopardí.

Ani tím výčet problémů nekončí. Další velký antarktický druh, rypouš jižní, byl nově přeřazen mezi zranitelné. Důvodem je šíření nebezpečné ptačí chřipky H5N1, která v některých koloniích zabila více než devadesát procent mláďat a zasahuje i dospělé samice. To vše ukazuje, že změny v Antarktidě nejsou izolované. Jde o rozsáhlý kolaps ekosystému, který se šíří napříč druhy i celými potravními řetězci.

Na obzoru sice stále existuje naděje. Někteří vědci věří, že se tyto druhy dokážou alespoň částečně přizpůsobit, pokud lidstvo zpomalí oteplování planety a posílí ochranu přírody. Bez zásadních kroků ale hrozí, že se z tučňáků císařských a lachtanů antarktických stanou jen vzpomínky v učebnicích.

Antarktida dnes vysílá jasný signál. To, co se děje na jejích zamrzlých březích, není vzdálený problém. Je to varování pro celý svět, že rovnováha planety se nebezpečně vychyluje. A čas na reakci se rychle krátí.