Při kontaktu s naprosto cizí kulturou se prakticky nelze vyhnout četným nedorozuměním. Pro nás Rakousko sice žádnou exotiku nepředstavuje, pro někoho ale možná ano. To platilo třeba po druhé světové válce, kdy byla země rozdělena mezi vítězné mocnosti na čtyři okupační zóny. Někteří američtí vojáci možná tehdy ani netušili, kam to vlastně přišli a že nějaké Rakousko vůbec existuje.

Válku na Korejském poloostrově si vznětlivý vrhač tomahavků Donald Trump nepřeje. Patrně ji nechce ani paranoidní severokorejský vůdce Kim Čong-un. Přesto může vypuknout a její dopady mohou být patrné až v Evropě.

Trump ukázal, že nosí kolty proklatě nízko. V jeho případě však nejde o pomyslné švihácké šestiraňáky, ale o kufřík plný bezpečnostních kódu k nejmocnějšímu jadernému arzenálu planety. 

Donald Trump vyložil kongresmanům a americkému lidu své plány – vše, co dosud nestihl odtvítovat.  Popsal, jak chce udělat Ameriku velkou. A naznačil, jak naloží s Evropou.

Na dvoudenní bruselskou schůzku se ministrům obrany NATO přijel ve středu představit jejich nový americký kolega James Mattis. Kdo od něj po znepokojivých vyjádřeních Donalda Trumpa na adresu Severoatlantické aliance a spojenců čekal smířlivý tón, ten dostal ledovou sprchu. Zlaté časy, kdy mohla Evropa s úsměvem přihlížet, jak hlavní tíhu aliance nesou na svých bedrech Spojené státy, jsou zřejmě nenávratně pryč.

Heslem "tvrdě na cvičišti, lehce na bojišti" se řídí nejedna armáda. Některé výcvikové metody ovšem působí až nelidsky. Zápasy v mrazu, pojídání hadů, nebo plavání se svázanýma rukama a nohama jsou spíš bojem o holý život, než zdárnou průpravou do boje.

Severoatlantická aliance oprašuje starou strategii z dob studené války a vrací se k vojenskému zdržování Moskvy. Opevní své hranice s Ruskem nejen na území východní Evropy, ale také v oblasti Černého moře. Jde o nejvýraznější posílení kolektivní obrany NATO od konce studené války, jak oznámil sám šéf aliance Jens Stoltenberg v úvodu středeční schůzky aliančních ministrů obrany. 

Americký prezident se omlouvá jen výjimečně, ať už v Bílém domě sedí kdokoli. Za útok na nemocnici Lékařů bez hranic v afghánském Kundúzu se přesto prezident Barack Obama omluvil, osobně. Američané bombardovali nemocnici omylem, zemřelo přitom na 20 lidí.