Američané pošlou do Afghánistánu víc vojáků, počet ale tají
22. 8. 2017 – 10:15 | Zpravodajství | šar

USA budou pokračovat v boji proti teroristům v Afghánistánu, aby se vyhnuly nepřijatelným důsledkům rychlého stažení americké armády ze země. Řekl to v pondělí večer místního času prezident Donald Trump, který představil novou americkou strategii pro Afghánistán a jižní Asii. USA pošlou do Afghánistánu víc vojáků.
Americký prezident v projevu na vojenské základně Fort Myer u Washingtonu také uvedl, že zájmem Spojených států ve vztahu k Afghánistánu a Pákistánu je především zajistit, aby se tyto země nestaly útočištěm pro teroristy ohrožující USA. "Sdílím frustraci amerického lidu," řekl Trump, podle kterého jsou Američané vyčerpaní z "války bez vítězství". "Nakonec zvítězíme," prohlásil.
Prezident přiznal, že mu jeho prvotní instinkt říkal, aby se Spojené státy z Afghánistánu, kde američtí vojáci bojují již šestnáct let, co nejrychleji stáhly. Od nástupu do funkce prezidenta prý ale změnil názor. Důsledky takového kroku by podle něj totiž byly "předvídatelné a nepřijatelné".
V zemi by vzniklo vakuum, které by "okamžitě vyplnili" teroristé včetně radikálů z Islámského státu či Al-Káidy, řekl Trump a zdůraznil, že teroristům se samozřejmě také nesmí dostat do rukou jaderné zbraně. Spojené státy se již nebudou snažit přestavovat vzdálené země podle svého obrazu, tvrdil Trump. Hlavním cílem bude chránit USA a "zabíjet teroristy".
Nová strategie v Afghánistánu nebude podle Trumpa založena na časových plánech, ale na podmínkách na bojišti. Nepřátelé se na rozdíl od minulosti podle něj nebudou dozvídat o amerických plánech dopředu, a moci tak vyčkávat. O počtu vojáků, kteří posílí stav americké armády v Afghánistánu, Trump hovořit odmítl.
Americká média před projevem spekulovala, že by mohlo jít až o 4 tisíce vojáků. V současnosti mají USA v Afghánistánu přibližně 8400 žen a mužů ve zbrani. V době vrcholného nasazení v roce 2011 to bylo asi 100 tisíc vojáků.
"Nebudeme hovořit o počtech našich vojáků nebo o plánech dalších vojenských aktivit," řekl Trump. "Od nynějška nebudou naši strategii určovat svévolné časové plány, ale podmínky v terénu," dodal.
Další vojáky pošlou i země NATO
Šéf NATO Jens Stoltenberg popsanou strategii ocenil. "NATO má v současnosti v Afghánistánu přes 12 tisíc vojáků (z toho jsou dvě třetiny Američané). V posledních týdnech více než 15 zemí slíbilo vyslat další vojáky pro naši misi," řekl. Tuto informaci už krátce po Trumpově projevu nastínil i americký ministr obrany James Mattis, podle něhož několik spojenců v NATO přislíbilo, že stejně jako USA navýší počet svých vojáků v Afghánistánu. Kolik přesně nových vojáků Washington do středoasijské země pošle, ovšem neřekl ale ani Mattis.
Také afghánský prezident Ašraf Ghaní přivítal Trumpův plán. "Jsem vděčný prezidentu Trumpovi i americkému lidu za toto potvrzení podpory... v našem společném boji proti terorismu v regionu," řekl Ghaní.
Nejmenovaný zdroj z ruského ministerstva zahraničí naopak podle agentury Interfax uvedl, že nová Trumpova strategie sotva povede v Afghánistánu k zásadním pozitivním změnám.
Trump kritizoval Pákistán
Slib, že Spojené státy zůstanou v Afghánistánu, není ale podle Trumpa "bianko šekem" pro afghánskou vládu. Afghánci musí vzít budoucnost své země do vlastních rukou a více se zapojit do vojenských akcí i hospodářské obnovy své země, dodal prezident. Zároveň nevyloučil, že by součástí politického řešení krize v Afghánistánu mohla být i část Talibanu.
Více zapojit by se podle Trumpa měl také Pákistán, který si od něj vysloužil během projevu kritiku kvůli údajnému ukrývání teroristů. Země, která sousedí s Afghánistánem je podle něj útočištěm "agentů chaosu". S hospodářským rozvojem by měla Afghánistánu pomoci také Indie, řekl Trump.
Radikální hnutí Taliban po projevu amerického prezidenta pohrozilo dalším odporem proti Američanům. "Pokud se Spojené státy nestáhnou z Afghánistánu, stane se naše země novým pohřebiště pro tuto velmoc," reagoval Taliban. Jeho mluvčí rovněž řekl, že "dokud bude byť jen jeden americký voják" v Afghánistánu, islamističtí povstalci budou pokračovat v džihádu (svaté válce) proti USA.
Válku v Afghánistánu zahájil v říjnu 2001 prezident George Bush mladší v reakci na teroristické útoky z 11. září téhož roku. Koalice vedená Spojenými státy svrhla vládu Talibanu, který poskytoval útočiště teroristům z organizace Al-Káida. Američané však v zemi zůstali i poté. V současné době afghánské armádě v tažení proti islamistům z hnutí Taliban pomáhá kromě zhruba 8400 amerických také 5 tisíc dalších vojáků NATO včetně českých.