Vojtěch Ondráček

Výprodej zlatého fondu, podvody s prošlým olejem, krachující naftové zásoby, ale i výnosný byznys, ze kterého čerpá nejen Babiš. Svět českých státních rezerv přináší všechno kromě jistoty, že jsme dokonale připraveni na nějakou závažnější krizi. Správa zásob na horší časy totiž už dlouho působí, že v největší krizi je ona sama.

Je to oblíbená filmová zápletka. Nový učitel přichází do třídy plné grázlíků a fiflen, aby z nich udělal školní premianty. Stačí mu k tomu neortodoxní přístup, výuka bez učebnic a dechberoucí charisma. Tolik filmová fikce. V realitě nemají učitelé typu Igora Hnízdo žádnou šanci. I kdyby byl sebelepší, bez stanoveného pedagogického vzdělání ho žádná škola nezaměstná. Dobrý učitel zůstává nadále nedostatkovým zbožím a rigidní systém není schopný přijmout změny, které by s tím dokázaly něco zásadního udělat. Možnosti přitom existují.

Česká republika patří se Slovenskem mezi státy OECD, které nejvíc šetří na zahraniční pomoci. Globální dobročinnost leží na bedrech jiných zemí v čele se Spojenými státy. Jenže nejštědřejší dárci nerozdávají peníze podle míry chudoby, ale raději je využívají pro vlastní politické cíle. 

Je tomu dvacet let, co snímek Kolja vyhrál v zámoří prestižního Oscara za nejlepší zahraniční film. V zápletce filmu bylo fingované manželství mezi Čechem a Ruskou, což v 90. letech bylo rozšířenou praxí. Účelové svatby ale nevymizely ani po dvou desetiletích. Jen cizince z východní Evropy nahradili občané z mnohem exotičtějších destinací.

Mají vlastního vůdce, který se prohlašuje za ztělesnění boha na Zemi. Mají několik desítek až tisíc členů. Někdo je obviňuje z manipulace, zneužívání a okrádání psychicky labilnějších jedinců. Podle jiných jsou nebezpečné nejen svým členům, ale i okolí. Církve je vnímají takřka jako ďábelské kulty. Největší náboženské sekty v Česku mají ale různé podoby, od pouličních prodejců semínek, přes vyloučené tyrany dětí až po milovníky andělů ve vesmírných flotilách.

Jejich odpůrci jim nadávají do sluníčkářů, pražské kavárny a parazitů přisátých k veřejným penízům. Neziskové organizace se v poslední době staly oblíbeným terčem nenávisti. I prezident Miloš Zeman neodolal a navrhl jejich zrušení. Největšími neziskovkami u nás přitom nejsou humanitární organizace, na které kritici útočí, ale především sportovní svazy.

Byl to bombastický úspěch české policie. Loni v dubnu pozatýkala celkem jedenáct lidí, kteří měli být součástí teroristické Sítě revolučních buněk (SRB) a mít na svědomí několik žhářských útoků. Jenže po více než roce budí největší teroristická kauza v Česku čím dál více pochybností. Trojici hlavních obžalovaných hrozí doživotí za čin, který se nikdy nestal a možná ho dokonce naplánovala sama policie.

Jak moc luxusní ubytování může člověk mít za 12 700 korun za noc? Třeba v pětihvězdičkovém hotelu v centru Prahy s výhledem. Anebo může za stejné peníze strávit noc na záchytce v Kroměříži. Město na Hané se snaží vysokou cenou bojovat s milionovými ztrátami z provozu své záchytné stanice. Kroměřížská záchytka ale není jediná, kterou souží finanční problémy. Stejná situace panuje i ve všech ostatních zařízeních v republice a zvěstuje blízký konec českého unikátu, který neměl ve světě obdoby.